Poupata cvičí u morového sloupu a z reproduktoru otevřeného auta zpívá Michal David: „Když se podaří, co podařit se má…"

Z Masarykovy obchodní akademie uprchla parta vězňů a běhá po městě. Zatím marně je stíhají mladé policistky.

Ani před budovou gymnázia jste neměli klid. O drobné vás tady obírá mrtvá nevěsta s mrtvým ženichem. Kdo se nemůže vykoupit, dostává znamení na tvář. Jejich kolegové zombie a umrlci i se zdravotní sestřičkou mezi tím brázdí Husovo náměstí.

Drsní chlapíci v sombrérech olupují kolemjdoucí o poslední drobné. Zato jejich sličné protějšky k tomu využívají svého půvabu: „Přispějte, prosím, něco chudým maturantům…" Ano, v pátek se to zkrátka sešlo. Několika třídám maturantů naposledy zazvonilo. Proto také do školy přicházely nezvykle brzy nápadně oděné postavy. Ještě jednou, skoro naposledy, přitlačily čip na vrata gymnázia a vešly dovnitř.

Za zombie se převlékla třída 4. B. Jako Poupata si zacvičila 4. A. V Mexičany se proměnili maturanti z oktávy. Vězňové a za nimi policistky vyběhli z Masarykovy obchodní akademie.

Tím ale včerejší poslední den maturantům ještě neskončil. Třeba ti z oktávy se vrátili do školy na třídnickou hodinu, při které dostali vysvědčení z osmého ročníku. „Ještě před tím projdeme celou školu, všechny třídy, a se všemi se rozloučíme. Loučit se budeme také s naší třídní profesorkou Marií Mánkovou," popisovaly Mexičanky Lucie Břinčilová, Tereza Psohlavcová a Kateřina Tichaiová.

Nakonec maturanti předali mazácké žezlo dnešní septimě. Při pasování každý z nich musel políbit kámen ze základů gymnázia. „Je to už zavedená tradice od začátku osmiletého gymnázia. Kámen předáme septimě. Ta ho musí uchovat do příštího roku a zase při pasování předat svým nástupcům," vysvětlovala Lucie.