Nyní se na Rakovnicku pracuje zhruba na šesti kostelích patřících vikariátu Rakovník a také na kostele sv. Martina ve Všesulově, který spadá pod vikariát Plzeň sever.

V některých kostelech se restaurují oltáře, například v kostele Všech Svatých ve Hředlích a v kostele Narození Panny Marie v Novém Strašecí. V kostele sv. Prokopa v Mutějovicích se letos chystá statické zajištění. Dále se bude opravovat střecha v kostele Všech Svatých ve Veclově a v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Lišanech, kde se bude restaurovat i křížová cesta. V kostele sv. Archanděla Michaela ve Skryjích se počítá s opravou oltářního obrazu. V nejbližších dnech se začne oprava poustevna vedle kostela sv. Jiljí v Rakovníku. V Lužné v kostele sv. Barbory se zasklí všechna vytlučená okna.

„Náklady na opravy se pohybují tak mezi sto padesáti až sto osmdesáti tisíci korunami. Využívá se celá řada dotačních titulů," vysvětloval stavební technik římskokatolické farnosti Jindřich Matuška. Opravené s novou střechou jsou rovněž kostely sv. Václava v Čisté a sv. Markéty v Břežanech. Nyní se pracuje na kapli sv. Anny v Čisté a kostele sv. Bartoloměje ve Velké Chmelištné. Loni se opravovala střecha ve Skryjích a ve Mšeci.

Opravy se dočkala také střecha nad zákristií kostela v Srbči a v Bratronicích. Výbornou zprávou je, že se v řadě vesnic začali lidé o svůj kostel starat sami a založili různá sdružení.

Například ve Vrbici vznikl spolek Zachraňte Vrbici. V Lubné je Nadační fond Kostela sv. Jiří. Založil ho Václav Kejla. Členové sdružení shánějí peníze různým způsobem. Přispívají i místní obyvatelé nebo obecní úřady. Loni se tak opravila střecha presbytáře kostela Nanebevzetí Panny Marie v Panoším Újezdě. Přispěla na ni obec i obyvatelé.

Podle zkušenosti Daniela Váhaly, pastoračního pracovníka z Čisté, není tak těžké požádat o nějakou dotaci, zajít za starostou obce a o opravě si pohovořit. „Ale přístupy jsou různé. Jsou nadšení starostové i iniciativní lidé. Ale jsou na druhé straně zase starostové i lidé, kteří říkají, opravte si to sami, my to nepotřebujeme," říká Daniel Váhala.

Do opravených staveb lidi přivede zájem o to, jak kostel vypadá, ale to jen na čas. Proto se hledají různé další možnosti, kterými lidi přilákat. Například z kostela ve Všesulově údajně vede chodba na hrad Krakovec a i náhrobníky kostel s hradem propojují. Nabízí se tu vybudování nějaké stezky. Nebo by mohla být z kostela koncertní síň, je v něm výborná akustika.

O tom, který kostel se bude opravovat, rozhoduje jeho stav nebo to, jak je kostel využíván. Kostely jsou rozděleny do třech skupin. V první se pravidelně slouží mše. Ty se udržují nejvíce a jsou zpravidla v nejlepším stavu. V kostelích druhé skupiny se mše slouží jednou za měsíc a ve třetí skupině jsou využívány nepravidelně a opravují se jen havárie.

„Opravy požadují sami faráři, protože je v zájmu církve, aby fungovaly," zkonstatoval Jindřich Matuška.

Rozsáhlou opravu má za sebou kostel sv. Martina ve Všesulově. Z Programu záchrany architektonického dědictví byla opravena střecha, venkovní a vnitřní fasády, kůr, balustráda a podlaha. Venku se opravuje hřbitovní zeď.

„Program je dobrý v tom, že počítá s celkovou opravou. My jsme už stavebně pokročili, proto se pouštíme do historicky cenných věcí. V první etapě jsou to náhrobníky," popisoval Daniel Váhala, pastorační pracovním z Čisté.

Velmi zajímavá je v kostele vnitřní fasáda a výmalba. Kostel je historicky i architektonicky cenný, proto už v devadesátých letech o jeho opravu usilovala architektka Eva Volfová z Národního památkového ústavu. Pro tak malou vesnici jako je Všesulov je hodně velký a kromě už zmíněných oprav a restaurátorských prací mu chybí návštěvníci. Ty ostatně chybí nejen ve Všesulově.