Aby rozšířil svoji sbírku, jezdí Jiří Bláha do Německa a spolupracuje s odsunutými původními obyvateli. „Pohlednic ze samotného Petrohradu mám sto třicet," uvedl Jiří Bláha. Takže by se dalo říci, že snad na světě už není pohlednice, kterou by nevlastnil. Ale on to vyvrátil:

„Existuje pohlednice, kterou nemám. Má ji jeden sběratel. Chtěl bych jí získat. Na druhou stranu, mám pohlednice, které nemá nikdo jiný." Kousky získává nejen přes internet, ale právě při setkávání s pamětníky.
S koníčkem začal v šestnácti letech. „Uvědomil jsem si, že nyní je nejvyšší čas, začít pohlednice sbírat, protože ještě nyní žijí poslední němečtí pamětníci. Takže když s tím nezačnu nyní, už to nikdo nezachrání," podotkl sběratel.

Ve své sbírce si cení několika kousků. Má například pohlednici podepsanou od Černína. „Je to vlastně jeho fotografie, kterou poslal své milé do Vídně. Myslím, že existuje pouze jeden kus," zkonstatoval Jiří.
Začít v šestnácti sbírat historické pohlednice je možná trochu neobvyklé. Ale protože Jiří Bláha je přímým potomkem odsunutých německých obyvatel, krůček k tomu byl už jen malý.

Část příbuzných skončila v Německu. Část jich tu zůstala. Jeho prababička utekla z odsunu, ze sběrného tábora v Žatci. „Tenkrát byla těhotná. Po útěku se nějakou dobu schovávala. Když se situace uklidnila, teprve se ukázala," popisoval situaci Jiří Bláha. Právě od příbuzných má velkou část své sbírky.

Kromě pohlednic sbírá ještě další artefakty týkající se historie tohoto území. Vlastní už zmiňované pivní láhve. „Ty už nikdo jiný nemá. Málokdo dneska ví, že v Kryrech byl pivovar," podotkl Jiří Bláha. Původně chtěl studovat historii, ale protože zjistil, že by se jí neuživil, tak ji má jako koníčka.

Při svém pátrání v historii objevil několik zajímavostí. Například při opravě historické budovy památkářům podle pohlednic ukázal, že měla původně úplně jinou podobu, než památkáři mysleli.

V budoucnu Jiří Bláha plánuje založit muzeum. Pravděpodobně v Podbořanech. Zatím je vše v jednání a ještě se uvidí.