V Rakovníku jsou to až čtyři miliony korun. Částka v sobě ale zahrnuje celoroční údržbu, nejenom tu zimní. „Jsou v ní zahrnuty veškeré výjezdy, pohotovosti, nákup posypové soli i veškeré práce, které v souvislosti s případným sněhem nebo námrazou mohou nastat,“ upřesnila mluvčí rakovnické radnice Alida Štulajterová s tím, že objem financí se rok od roku v podstatě nemění a zůstává ve stejné výši. Zatím prý vždycky vystačil a navyšovat ho nebylo potřeba. Kdyby se naopak nějaké peníze ušetřily, zůstanou v rozpočtu města a použijí se jinde.


Úplně stejně to funguje také v Novém Strašecí. Dokonce ani vyčleněná částka se neliší, byť je město oproti Rakovníku rozlohově menší o více než 500 hektarů. „Asi máme dražší služby,“ dodala k tomu se smíchem Olga Štefanová, vedoucí finančního odboru v Novém Strašecí. Ta zároveň vysvětlila, že město tento rok investuje do silnic celkem šest milionů, z toho dva jsou určené na opravy a zbytek na celoroční údržbu. A stejně jako v Rakovníku by se v případě ušetření zpětně investovalo. Kdyby ale nastala opravdu tuhá zima a peníze nestačily, dá se stanovený rozpočet navýšit. 


Zatímco velká města mají na odklízení sněhu a posypy chodníků určené a městem vlastněné firmy, v menších obcích si musí vystačit s pár stálými zaměstnanci. Třeba v Jesenici. Tam jim s odklízením sněhu a zametání chodníků pravidelně pomáhají čtyři lidé v rámci veřejně prospěšných prací. Obsluhují techniku i pracovní nářadí a střídají se v držení sezonních pohotovostních služeb. 


„Zatím jsme si takhle poslední zimy vystačili. Ony sice byly relativně mírné, snad až na tu loňskou, ale taky jsme to zvládli. Samozřejmě když je potom víc sněhu, je každá ruka dobrá. Proto ještě využíváme lidi na veřejnou službu, kteří k nám chodí na 30 hodin na měsíc. Těch je celkem deset,“ doplnil starosta města Jesenice Jan Polák. Dohromady se tak letos v Jesenici se sněhem „potrápí“ 14 pracovníků. A když je ho opravdu velká nadílka, vypomáhá Jesenickým se svou technikou také zemědělec z nedalekého Oráčova. 


Trochu raritně řeší zimní údržbu komunikací na Křivoklátsku. Tím, že jde o chráněnou krajinnou oblast, nemohou si tu dovolit nasypat na silnice a chodníky chemickou posypovou sůl, která škodí přírodě. Proto se tu sype štěrkem. Ten naopak příliš nesvědčí karoseriím aut a po zimě dlouho zůstává ležet na silnicích, kde se stává nebezpečnou nástrahou pro řidiče. Na uježděný sníh nebo ledovku navíc štěrk příliš neplatí. Proto mají na Křivoklátsku výjimečně dovoleno silnice posolit. 


„Volá se vždy na CHKO Křivoklátsko, které vydává povolení na výjimku. Stane se to ale jen párkrát za zimu a ještě k tomu na krajských komunikacích. Chemicky se ošetřuje cesta z Roztok na Beroun a u nás také kopec z hradu do vsi, který je ještě ke všemu dlážděn kostkami. V úplně nejhorším případě ale máme k dispozici malý zásobníček s posypovou solí,“ řekl starosta Křivoklátu Milan Naď. 


O obecní chodníky a silnice se tu pravidelně starají dva zaměstnanci městysu, letos k nim nově přibyde jedna posila. Úklid sněhu tu nepodceňují a řídí se podle léty zavedeného postupu a plánku. K dispozici přitom mají jen dva traktůrky. Ten menší, Bivoj, nemá ani kabinu a zametat na něm sníh je tak podle starosty Nadě pro silné nátury.