Možnost, že by předchůdkyně Nesuchyně mohla být právě v lokalitě U Chobotu nevyvrací ani vedoucí výzkumu, archeoložka České společnosti archeologické Dana Stolzová. „Jedná se o legendu, kterou zaznamenal Jan Renner, ve které uvádí, že jihovýchodně od Nesuchyně stávala stará osada zvaná Dorfle, která byla zničena vytrvalými dešti. Říká se, že pověsti mají pravdivé jádro,“ konstatovala Stolzová.

Postupné odkrývání vesnice z přelomu raného a vrcholného středověku bylo pro archeology příjemným překvapením.

„Vedle zásobních jam, sklípků a pecí zde máme zachované podlahy středověkých domů i zapuštěné polozemnice. Vesnice se původně rozkládala nejméně na deseti hektarech, z nichž máme zachycenu pouze část. Díky nálezu mince, konkrétně brakteát Přemysla Otakara II. v jedné z polozemnic, která zanikla požárem a nálezům keramiky se můžeme domnívat, že vesnice zanikla někdy na počátku 14. století v době nepokojů po smrti Přemysla Otakara II,“ uvedla Stolzová.

K zajímavým nálezům patří železný gotický klíč, kamenný přeslen, různá stavební železa či kování dřevěné skříňky.

Kromě středověké vsi bylo ve stejné lokalitě odkryto i sídliště z časného eneolitu, konkrétně jordanovské kultury. Jako sídliště je stejně starý i příkop, který vymezoval tehdejší komunitní prostor. „Za příkopem mohla stát ještě palisáda, plot či nějaký jiný typ ohrazení. Zatím jsme však pozůstatky po něm nezachytili. Nechali jsme provést magnetometrické měření, abychom zjistili jeho průběh a zda se nám bude vracet do tělesa dálnice,“ sdělila Stolzová.

Výzkum z polohy U Chobotu se pomalu přesouvá na další úsek dálnice směrem ke Krupé. I tady je vidět množství černých fleků, které dokládají archeologické situace. Lokalita Nesuchyně I prezentuje hlavně období prvních zemědělců, tedy neolit.

„Máme tu zastoupeny obě neolitické kultury, jak s lineární keramikou, tak s vypíchanou keramikou. Obě kultury zde po sobě zanechaly kůlové dlouhé domy, hliníky a jámy různého druhu. Objekty jsou bohaté na keramiku a štípanou industrii. Tato lokalita je narušena četnými melioracemi, které v některých případech zasahují i do pravěkých objektů. Bohužel, zničila i dva kostrové pohřby,“ konstatovala archeoložka.

Ta ovšem předpokládá, že hrobů bude více. „Vypadá to, že zde budou zřejmě i žárové hrobečky. Tuto část si ovšem necháváme až na konec výzkumu, takže se sem přesuneme někdy těsně před prázdninami,“ pronesla.

Zajímavým nálezem je rovněž středověká až novověká cesta protínající spodní partie zkoumané plochy. „Její průběh jsme zachytili nejen archeologicky, ale i na archivních mapách. Poslední novinkou na této lokalitě je odkrytí středověké pece na zpracování železa, ve které, kromě železné strusky, je pěkně zachovaná i dyzna, což je keramická část, jíž se vháněl vzduch do pece,“ informovala archeoložka.

Skrývka ornice stále ještě neskončila, a tak se stále čeká, co se objeví. „Zcela jistě zachytíme pokračování průběhu příkopu, očekáváme odkrytí dalších objektů sídlištního charakteru z období zemědělského pravěku i středověku. A snad i několik hrobečků,“ dodala Stolzová.