„Ve Strakonicích jsme pobývali vždy tři měsíce. Pak jsem pracoval v Rakovníku u mistra puškaře, u kterého jsem se učil. Vzpomínám rád. Bylo to tam hezké. Bydleli jsme v dlouhých dřevěných barácích po amerických vojácích," vyprávěl Miroslav Pancner.

Do Strakonic se tenkrát dostal podle jeho slov snadno. Začal se učit puškařem u Františka Černohorského z Řevničova v dílně ve Vysoké ulici, a protože v tehdejší strakonické zbrojovce byla jediná puškařská škola v republice, musel tam. Setkal se tam s učni z celé republiky. Vzpomíná například i na jugoslávské. Ti tenkrát najednou zmizeli a celá fabrika byla bez učňů.

o osmačtyřicátém roce firmu Františka Černohorského znárodnili. Miroslav Pancner i s Františkem Černohorským odešel pracovat do tehdejší Stadionky, kde se stal továrním jezdcem na mopedech Stadion.