Tento proces začíná už na základních školách. Již před několika lety proto třeba v 3. ZŠ Rakovník realizovali grantový projekt s názvem Už vím, proč chci na techniku. V jeho rámci získali přes milion korun, které investovali do klasické dílny i elektrodílny.
V čistecké škole dokonce vzniká svět robotiky, techniky a přírodovědného vzdělání. „Chtěli bychom, aby žáci měli představu o světě profesí, jejich obsahu, podmínkách a požadavcích. Snažíme se tak reagovat na všeobecný pokles zájmu o technické obory a výuku řemesel u žáků i jejich rodičů,“ vysvětluje ředitelka Marie Kruntová.
A snaha nese své ovoce. Jak potvrzují ředitelé středních škol technického zaměření, zájem o některé jejich obory je poměrně velký. Například ve SPŠ Emila Kolbena v Rakovníku ale přijímání většího množství dětí brzdí kapacitní možnosti školy. „Zájem o absolventy je obrovský, ale bohužel jich nemůžeme vychovat tolik, kolik by si firmy přály. Třeba u oboru elektrikář jsme z kapacitních důvodů řadu žáků přijmout nemohli,“ povzdechl si ředitel školy Jan Jirátko.
Vedení školy proto plánuje zvýšit budovu o jedno patro s odbornými učebnami. „Kapacitu bychom mohli navýšit o padesát až sto žáků. Je to ovšem pouze můj odhad,“ říká Jan Jirátko.
Problémy s uplatněním? Právě naopak!
Ten také potvrdil, že drtivá většina absolventů nachází uplatnění. „Ze sto padesáti absolventů posledních dvou let jsou nezaměstnaní pouze dva,“ doplňuje ředitel.
V SOU Nové Strašecí, které nabízí obory opravář zemědělských strojů, automechanik, zahradník a provozní technik, je kolem 280 až 300 žáků, tedy o něco více než v loňském roce. Také podle ředitele školy Jana Nechutného nemají absolventi žádné problémy s uplatněním. „Problém je v tom, že firmy z okolí by potřebovaly, abychom jich měli více. My už jsme ale v podstatě na hraně, a to jak personální, tak prostorové. Věříme, že zájem dětí i v dalších letech bude takový, abychom čtyři naše obory naplnili,“ přeje si Jan Nechutný.
ISŠ Rakovník nabízí obory kuchař, číšník, truhlář, zedník a kominík. „O některé obory je zájem větší, o některé menší, ale snažíme se je propagovat. Žáci jsou šikovní, ale musí se s nimi pracovat. Snažíme se jim hledat práci, ale když pak u někoho začnou dělat, zjistí, že jinde nabízí víc, tak jdou jinam,“ popisuje situaci ředitel Karel Mencl.
Podle Zdeňka Seidla, radního Středočeského kraje pro oblast školství, není situace v učňovském školství na hranici únosnosti. „Samozřejmě řada oborů je méně populárních, snažíme se je podporovat třeba stipendii. Myslím si ale, že spoustu věcí rozhodnou peníze. Třeba v Německu má instalatér 3x větší plat než začínající právník,“ poukazuje Zdeněk Seidl.
Řada věcí má podle něj prostor k vylepšení. „Chceme, aby vybavení dílen odpovídalo moderní praxi, respektive současným technologiím, spolupracovat více s podnikateli, možná více praxe a méně teorie,“ dodává.
Jak to chodí na úřadu práce?
Se situací na trhu práce se snaží děti seznamovat i Úřad práce Rakovník. „Když si děti půjdou v budoucnu vybírat profesi, musí přemýšlet o tom, co daná profese obnáší a kde se s ní uplatní. Ukazujeme jim, jaké možnosti v regionu jsou,“ říká ředitelka ÚP Rakovník Jitka Ledvinová.
Žáci devátých tříd a studenti středních škol si zde mohou vyzkoušet, jaké to je, stát se nezaměstnaným. „Děláme to už řadu let. Vyzkouší si vyplnit žádost o zprostředkování zaměstnání a následně mají za úkol dle pokynů zjistit informace od pracovníků přímo na úřadu. Mj. máme v prostorách budovy nástěnky, kde jsou všechna hlášená volná místa vyvěšená a oni si musí podle zadání najít pracovní místo. Takto zjistí, jak je to složité. Zjistí si informace o podmínkách, o platu. Často je tak postavíme nohami na zem,“ říká Jitka Ledvinová.