Vrch Valachov nalezneme v údolí Tyterského potoka zhruba dva kilometry od obce Skřivaň. Dosti strmé svahy Valachova jsou porostlé borovicemi a náletem bříz. Na jeho vrcholu nás čeká překrásný pohled do krajiny. Toto chráněné území je bohužel ohroženo nálety sběratelů, kteří zde pátrají po druhotných minerálech síry. V 19. století se na našem okrese rozjela výroba české kyseliny sírové. Nalámané kamenečné břidlice byly roztlučeny nadrobno a ponechány na několik let atmosférickým vlivům. Na spodní straně hald byly jímány vitriolové louhy, které se pak zpracovaly na kyselinu sírovou, nazývanou oleum. Na Tyterském potoce tehdy stávala kovárna s parním drtičem na drcení břidlice. Pyritem bohatá břidličná drť byla dopravována k dalšímu zpracování do Kolína. Kovárnu odnesla velká povodeň v roce 1872. Právě tehdy tady těžba na Valachově skončila. Některá důlní díla jsou tu ale zachována dodnes.
Po ukončení těžby probíhaly dále rozkladné procesy, při kterých právě vznikaly druhotné minerály, síry jako je třeba slavíkit. Ten v roce 1926 popsali pro vědu jako nový síran vědci Jirkovský a Ulrich. Valachov je zcela jistě mineralogicky zajímavou lokalitou. Narazíte tu dále mimo jiné na halotrichit, melanterit, parit, limonit, sádrovec či čermíkit. Pod ústím důlních děl jsou po těžbě nasypány velké nánosy haldového materiálu, který je zarostlý lesem. V opuštěných štolách by dnes měly být netopýří kolonie. K vidění by tu měl být netopýr černý, ušatý a velký a hnízdit by zde měli i běžné druhy lesních ptáků včetně výra velkého.
Dnes je přírodní památka Valachov využívána pro vědecko–výzkumné a pedagogické cíle v oboru mineralogie a geologie.