V současné době se hojně hovoří o vybudování vodních nádrží poblíž obce Senomaty a Šanov, které by měly pomoci se stavem vodní hladiny v Rakovnickém potoce v období sucha, zároveň by voda zůstala více v krajině a pomohla nasytit podzemní zdroje vody.

V záměru se ale zatím nepočítá s možností využití nádrží pro zemědělce, kteří by zde mohli v období sucha čerpat vodu a zalévat s ní budoucí úrodu na poli. „Takové nádrže nám jsou k ničemu a neřeší podstatu problému. Požadujeme, aby se vybudoval přivaděč a z vodních nádrží bychom využívali vodu v období sucha. To jsou zhruba tři měsíce v roce,“ řekl předseda Okresní agrární komory Rakovník Jaroslav Mikoláš s tím, že zavlažovací rozvody by si zemědělci vybudovali sami.

Kromě toho se zemědělcům nelíbí, že s nimi nikdo nejedná o kompenzaci v souvislosti s výstavbou nádrží. V jejich okolí by měl být vyhlášen zvláštní režim hospodaření. „Zemědělci budou omezeni na pěstování jen určitých komodit, budou tak muset změnit hospodaření. Nikdo z kompetentních lidí se doposud nevyjádřil a neřekl, jak to bude zemědělcům kompenzováno,“ řekl další důvod nesouhlasu.

Ovšem to neznamená, že by zemědělci z Rakovnicka, tedy jednoho z nejsušších regionů České republiky, mařili výstavbu vodních nádrží. „Chceme jen, když už se mají budovat, aby sloužily i zemědělcům, aby na polích mohly růst rostliny,“ poznamenal Jaroslav Mikoláš.

Předseda okresní agrární komory jedná s ministrem zemědělství o možnosti výstavby menších vodních nádrží o rozloze 2 hektary a hloubce 1,5 metru. „V zimě je v potocích vody dost. Chceme, aby ministerstvo výstavby schválilo a také uvolnilo peníze. Zadržená voda by měla vliv i na zdejší mikroklima, ekosystémy a podobně,“ vysvětlil Jaroslav Mikoláš.

Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek k tomu připomněl, že v České republice je na 30 tisíc rybníků, ovšem funkčních jich je zhruba 14 tisíc. „Je nutné je obnovit, naši předci totiž dobře věděli, proč rybníky budovat. Vodu v krajině dokázaly zadržet,“ dodal.