Dorazili jsme na parkoviště a vešli do nákupního ráje. „Lidí je tu tedy hodně,“ napadlo mne při průchodu turniketem. Na to, že je neděle odpoledne jich fakt bylo hodně. Ale co, zatnul jsem zuby a vydal se po boku ženy mezi regály. Došli jsme svorně až k lahůdkám, tam, co si koupíte nakrájené salámy nebo nějakou pikantnost do kelímku. Fronta až ke chlebům, za pultem jedna prodavačka.

Žena povídá: „Počkej tu s košíkem, já si zatím oběhnu, co potřebuju,“ zněla její dost často používaná fráze. Tak jsem se zařadil do fronty, koukal po holkách okolo a pomaličku postrkoval vozík kupředu. Opravdu pomaličku.

Paní za pultem makala, až se potila, obsluhovala jednoho zákazníka za druhým, ale fronta neubývala. Začalo mi vrtat hlavou, proč je tam sama. Odpověď jsem dostal téměř okamžitě. Jeden z místních se přímo zeptal. Paní, v ten moment balící dort, odpověděla: „Já jsem jen výpomoc.“

Zatímco tazatel to ještě celkem vtipně komentoval, já si jen pomyslel na jedno heslo, kterým se Hypernova zdobí v reklamě. V porovnání s faktem, že nás obsluhuje jedna jediná prodavačka v době, kdy je plný obchod lidí, mi to nějak s tímto sloganem nekoresponduje. Ale reklama určitě nelže, vždyť je v televizi!

Nakonec jsem se dočkal, kromě jiného jsem si k večernímu fotbalu nesl oblíbeného utopence, a tak si vlastně nemá cenu stěžovat. S košíkem doplněným zbožím manželkou jsem se vydal k pokladnám. A zde – světe, div se – zase jen fronty. Z osmi pokladen fungovaly jen čtyři. A zase pomaloučku trpělivě postrkovat vozík a podle hesla Kdo si počká, ten se dočká si dojet pro možnost zaplatit. Nedělní odpoledne tak mělo díky přístupu rakovnické Hypernovy docela divnou náplň. Chci říci, díky někomu zodpovědnému ze zákulisí, nemyslím si, že ty prodavačky, co pracovaly, za něco mohly. Vzpomínám na doby, kdy se stály fronty na téměř cokoli, co se zrovna dalo koupit. Dnes, kdy je zboží nadbytek, se stojí fronty jen proto, že někdo zodpovědný nezvládá nápor kupujících. Jiná doba. A poučení závěrem: Než ještě někdy rakovnická Hypernova, to si raději počkám, až otevřou Tesco!

Jindřich Šťastný