To je otázka, nad kterou se zamyslel snad každý, kdo Křivoklátsko zná. Podle Ministerstva životního prostředí není dosavadní ochrana území prý dostatečně účinná a dochází zde k úpadku přírodních a krajinných hodnot. To uvádí jako nejčastější důvod k vyhlášení národního parku. Současné lesní hospodářství prý stav lesa zhoršuje.

S národním parkem také souhlasí ministr zemědělství Petr Bendl. O samotném vyhlášení rozhodne Ministerstvo životního prostředí, ale Ministerstvo zemědělství je jedním z připomínkových míst. Petr Bendl dobře Křivoklátsko zná a často tady pobývá. Jak sám řekl, zřízení parku se nebojí, pokud bude ve formě, v jaké je navržen, a najde se rozumný způsob těžby.

„Les musí být řádně obhospodařován, ale také musí být chráněny mimořádné lokality, které na Křivoklátsku jsou. Myslím si, že jsou tu místa, která si zaslouží více pozornosti, než některé lokality na našem území, co už národním parkem jsou,“ vysvětlil Petr Bendl.

Podle něj by se území zatraktivnilo a rozvinulo spíše směrem k cestovního ruchu a pohostinství, a tak tady lidé najdou práci a zůstanou tu.
Zcela opačný názor sdílí zdejší rodák, který žije na Křivoklátsku už třiašedesát let, Karel Breník. Petici proti vyhlášení národního parku podepsaly tisíce občanů. Karel Breník je předsedou petičního výboru.

Podle něj současný stav křivoklátských lesů je výsledkem obrovských vynaložených nákladů vlastníků lesů od Fürstenberků až po stát. A vypadají tak dobře, stejně jako zdejší krajina, jen díky usilovné péči a práci lesníků, ale i obyčejných rolníků a dalších místních obyvatel, kteří se o to vše starali po celé generace.

„Jakmile by se ale tato krajina začala přetvářet, byla by to dle mého názoru katastrofa, která by navíc nás daňové poplatníky stála nemalé další peníze,“ zkonstatoval Karel Breník.

„Pro ochranu přírody nemá vyhlášení národního parku rozhodující význam. Dnes je celá oblast, které se to týká, začleněna v chráněné krajinné oblasti. Ta jim statut ochrany poskytuje,“ řekl k vyhlášení parku Jiří Pšenčný, předseda základní organizace ochránců přírody Rak Rakovník, který se ochranou přírody zabývá více jak pětadvacet let.

Všechny cenné lokality, které by si vyšší stupeň ochrany zasloužily, jsou v podstatě pokryty sítí státních a národních rezervací, chráněných přírodních památek a podobně. „Nyní je vyhlášení parku spíše hra o mocenský vliv, o to, kdo bude rozhodovat o hospodaření v parku. Je smutné, že se diskuse o vyhlášení parku jakoby otírají o ochranu přírody,“ zkonstatoval ještě Pšenčný.