S letadlem přistáli: pilot Petr Havlíček, mechanik strážmistr Kropáč a coby pozorovatel René Černý. Ten také hned po přistání podal hlášení o letu podplukovníku četnictva Radku Galašovi, který tu zastupoval Zemské velitelství četnictva: „Pane podplukovníku, dovolte mi, podat hlášení o letu. Během letu se nic mimořádného nestalo. Pouze při průletu nad Křivoklátem na hradě dělníci opravovali střechu. Poté René Černý předal podplukovníkovi pamětní list k sobotnímu letu.

Podplukovník Galaš posádce poděkoval 
a ocenil, že i přes komplikace, letadlo totiž nemohli nastartovat a v Rakovníku přistáli s dvouhodinovým zpožděním, muži let zvládli. Dokonce se zmínil o možnosti jejich povýšení. Historický stroj si se zájmem prohlédli už jen opravdoví vytrvalci, kteří tu vydrželi tak dlouho čekat. Ale nakonec stálo za to, podělit se s posádkou 
o krásné zážitky z letu i předešlých pokusů o nastartování stroje. Asistenci letecké hlídce dělali četníci z Četnické pátrací stanice v Praze: vedle podplukovníka Radka Galaše, štábní strážmistr Moravec a praporčík Holub. Ochotně zájemcům ukazovali výzbroj i výstroj a přibližovali historické souvislosti. Kdo chtěl, dostal plánky letadel četnické letecké hlídky. Stíhače Avia B-534 a pozorovacího letadla Letov Š-328 s razítkem Četnické pátrací stanice v Praze.

Let historického letadla Brigadýr k sedmasedmdesátému výročí posledního letu četnické letecké hlídky uspořádaly Bigglesova letecká společnost, Spolek historie vojenského a policejního letectva Kolešovice a Četnická pátrací stanice.

Nápad se zrodil na základě dlouhodobé spolupráce všech tří zúčastněných. Pomohly tomu také dvě sedmičky označující výročí. Letadlo mělo původně odstartovat z Prahy Letňan, letět nad Křivoklátem, přistát na Rakovnickém letišti a pokračovat i s přistáním na polním letišti v Kolešovicích. Odtud mělo pokračovat do Loun, Roudnice nad Labem a Slaného. Trasa se tak podobala trasám, kudy četnická letadla za první republiky létala. Ale pro zdržení kvůli technické závadě byla zkrácena.

Četnické letecké hlídky měly za úkol zajišťovat svrchovanost státní hranice, což bylo zvláště v roce 1938 a 39 aktuální. A poblíž kolešovického letiště vedla po zabrání Sudet druhorepubliková státní hranice.
V roce 1939 11. března vzlétla četnická letecká hlídka naposledy. Další dny se zhoršilo počasí a 15. března 1939 naší republiku obsadila německá armáda a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Tím četnické letecké hlídky skončily.