Socha, dílo Josefa Fojtíka, stojící v Rakovnickém parku pod kostelem sv. Bartoloměje, slavila letos své již osmdesáté narozeniny. Nám již nepříliš známý sochař a pozapomenutý umělec Josef Fojtík (narozen 9.8.1890 ve Žďárech – zemřel 5.5.1966 v Praze) ji vyrobil na přání rakovnických radních k výročí osmdesátých narozenin prezidenta T.G. Masaryka. Málokdo však již ví, co výrobě sochy předcházelo.
Již v roce 1928 se na plánu nechat zhotovit sochu prvnímu českému prezidentovi usnesla městská rada a jednomyslně zvolila za sochaře Fojtíka, tehdy již známého akademického sochaře, profesora Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Jeho zvolení nebylo náhodné. Fojtík již dříve v Rakovníku pracoval a zadarmo pro něj zhotovil některé své práce (bysty Smetany či Štefánika).
Avšak řada ostatních sochařů nesouhlasila s tím, že na zhotovení sochy nebyl vypsán konkurz a nesli to nelibě. Tím si Fojtík bohužel zajistil několik celoživotních profesních rivalů.

Před 80 lety
Socha již od počátku byla plánována jako velkolepé dílo. Počáteční vklad činil 104 000 korun, což v tehdejší době byl opravdu nemalý kapitál. Taktéž místo určení bylo zvoleno tak, aby nemohl sochu nikdo přehlédnout. Na místě, kde měla socha být, stála již před ní tzv. váza, keramická ozdoba ze zdejší šamotové továrny.
Socha samotná vznikala ve Fojtíkově pražském ateliéru. Bohužel její zhotovení Fojtík nestihl včas. 9. března 1930, v den prezidentových narozenin, se proto pořádalo místo slavnostního odhalení sochy položení základního kamene. Bylo doprovázeno mohutnými oslavami. Promluvil zde starosta Rakovníka Čeněk Vaněček, poslanec František Tomášek a mnozí další.
Prezident v ateliéru
Práce na soše se chýlila ke konci, ale Fojtík, kvůli věrohodnému zpracování rysů, odmítl pracovat pouze s fotografiemi a plastikami a podal žádost, aby sám T. G. Masaryk mu stál modelem. Ten po krátkém naléhání 23. července skutečně navštívil Fojtíkův ateliér. Později Fojtík pronesl, že prezident o jeho práci jevil velký zájem. Ovšem další obsahy svých rozhovorů s Masarykem nikdy neosvětlil.
Odhalení sochy se stále posunovalo z dnes již neznámých důvodů. Nakonec byla slavnostně odhalena 28. října 1930.

AUTOR: TOMÁŠ HUBÁČEK

Protektorát
Tím však osud sochy nekončí, spíše naopak. Za doby protektorátu byla socha trnem v oku Němcům. Několikrát ji poničili a tak nakonec byl městský úřad donucen sochu odstranit. 25.června 1940, deset let po svém odhalení, byla silně poškozená socha odstraněna.
Po skončení války se socha opět hledala. Její trup nalezl sám Fojtík ve sběrně kovů, jelikož celá socha byla z bronzu. Nalezly se další její části kromě levé nohy, která skončila dle dokumentace v továrně v Hamburku. Znovuodhalení sochy proběhlo 9. května 1946.
Bohužel, socha se znelíbila i komunistickému režimu kvůli Masarykově demokratickému vystupování. Socha tedy byla po nákladných renovacích odstraněna i podruhé, a to 30. dubna 1953. Socha byla v kasárnách v Rakovníku rozsekána a rozvezena do továren po celých Čechách.
Až listopadová revoluce v roce 1989 přinesla novou naději. Zachovala se řada fotografií Fojtíkova díla a i jeho náčrt.
Pangrác versus Fojtík
Znovuobnovení se ujal akademický sochař Miroslav Pangrác. Ten ovšem pojal Masarykovu sochu zcela jinak než Fojtík a také ji zmenšil o půl metru. Jeho socha zobrazuje Masaryka pokorného a ne jako hrdého muže, kterého znal Fojtík a jako kterého jej i ztvárnil. Třetí odhalení proběhlo 7. září 1997. Poslední obnovení pomníku stálo 1 358 000 korun.