V Městské knihovně v Rakovníku taková noc připadla zrovna na tento pátek. Z knihovny jste slyšeli smích a jásot, ani jste nemuseli vystoupat po schodech nahoru.

Začínali losováním
Svoji kouzelnou noc s Andersenem tu prožívali žáci ze čtvrté B první základní školy v Rakovníku. Právě se rozlosovali do několika družstev s asistenty. Ti nesmí při plnění úkolů napovídat.

„Naše čtvrtá třída není žádná bída. Neví, co je krach, nepotká jich strach…" zní knihovnou pro zahřátí první píseň. Tady se totiž kromě čtení a soutěžení bude také zpívat. Jenže teď už jedna z asistentek z perníkové chaloupky uloupla první perníček s úkolem. Je jím křížovka s tajenkou. Otázky do jednotlivých polí jsou záludné. Třeba, jak se jmenoval Popelčin kůň.

„Některé otázky nás zaskočily. Přitom byly hodně známé a člověk je bere automaticky. Jenže když se někdo zeptá, je to horší," popisovali Kateřina, Leontýna a Kuba. Teď už jsou tajenky známé.

Do knihovny za nimi přicházejí jejich kamarádi z denního stacionáře Ráček. Na přivítanou jim zazpívají. Dál celá knihovna křepčí při tanci. Po společné večeři se děti proměňují ve víly, piráty, strašidla a čarodějnice. Záhadně na chvíli mizí i dospělí, aby se pak všichni v kostýmech vydali průvodem po náměstí. Cestou do pravého pohádkového místa v Rakovníku – roubenky je čekají další soutěžní úkoly. V samotné roubence pak překvapení.

Zpátky v knihovně děti začínají vyprávět pohádku. Každý přidá ten svůj kousek, až se z ní stane pěkně zapeklitý příběh. Pak už se jen čte a čte, dokud neusne ten poslední účastník kouzelné noci s Andersenem.

Soutěžili od února
Než se čtvrtá B probojovala k této pohádkové noci, dalo jí to pořádnou fušku. Už od února hledali všichni čtvrťáci ze 
3. ZŠ nejkrásnější pohádku. Při tom, jak už to v pohádkách bývá, plnili sedmero úkolů. Mimo jiné chodili do knihovny. Při posledním úkolu se dvacet šest pohádkových knih zatoulalo do dospělého oddělení. Jednotlivé třídy je pak musely na čas hledat. Mimo toho děti kreslily obaly na pohádkovou knížku a taky vymyslely úplně novou pohádku. Vítězové vymysleli pohádku tak trochu na motivy Karkulky, ovšem s detektivní zápletkou.

„Pohádky jsou moc krásné. Budeme tady s nimi pracovat. Přečteme je jiným třídám a další třídy podle nich nakreslí obrázky," řekla ředitelka knihovny Milena Křikavová.

Nadšení čtenáři
Svoji třídu do knihovny doprovodila paní učitelka Romana Družecká: „Děti samy rozhodly o účasti v soutěži. Práce je bavila. Nejzajímavější bylo vytvořit pohádku. Každý vymyslel nějaký námět. Navzájem jsme si je přečetli. Odhlasovali jsme si ten nejzajímavější. Společně jsme pak pohádku domysleli a doladili. Musela mít určitou délku a přesný počet vět."

O češtinu se tu také hodně čte. Nejen v čítankách, ale i v dalších dětských knihách.

„Tahle třída je vůbec samý nadšený čtenář. Hodně chodí do knihovny, vyprávějí o knížkách a nosí o nich na hodiny referáty. Nejvíce je baví dobrodružná literatura s detektivní zápletkou. Pohádky moc ne a když už, tak děvčata. Ta hltají nejvíc literaturu o koních," chválila třídu paní učitelka.