Karel Slavík a Elena Záveská jakoby se domluvili a za rok si tu půjčili shodně 372 titulů. To znamená nejen knih, ale i časopisů. Nejvíce knih, 340, si vypůjčila Inge Sochorová a přišla devatenáctkrát. Nejstarší čtenářkou je třiadevadesátiletá Libuše Leiblová. Ta přečetla 211 knih.

Tato čísla zazněla na vyhlášení soutěže Čtenář roku a jen dokazují, že knihy nepatří do sběru a že knihovna není zastaralá instituce. A čtou také mladí.

Nejlepší čtenářkou mezi dětmi se stala čtyřletá Julie Hermanová, byla v knihovně 52 krát a vypůjčila si 225 knih. Přijít do knihovny alespoň 1x v týdnu bere jako povinnost. Z knížek si nejprve jako sama předčítá v pokojíčku a pak teprve z nich může číst maminka. Pro Ondřeje Krutského je největší trest zákaz čtení. V dětském oddělení byl 61x a odnesl si 144 knih. Je zároveň největším čtenářem ze 2. Základní školy v Rakovníku.

První ZŠ v Rakovníku má nejlepšího čtenáře páťáka Ondřeje Holého.
Ten si vypůjčil 84 knih při jednatřiceti návštěvách knihovny. Kromě knih si čte i v časopisech. Zajímají ho třeba vojáci. „Jinak čtu komiksy, detektivky. Sednu si k nim většinou večer a někdy odpoledne," vyjmenovával Ondřej. Do knihovny ho poprvé zavedla maminka asi před čtyřmi roky. Teď tam zajdou společně s mladší sestrou Michaelou. Ta má nejraději pohádky, třeba Hurvínka, nebo knihy s návody na vyrábění. Pohádky Michaele čte před spaním maminka Alena.

Soutěž Čtenář roku vyhlásila letos rakovnická knihovna poprvé, i když v jiných knihovnách v republice soutěž už běží.

Proč, vysvětlila ředitelka knihovny Milena Křikavová: „Jedna z nejlepších čtenářek v předešlých letech, studentka, přečetla 849 knih za rok. To mi přišlo zvláštní. Nedokážu si totiž představit, kdy četla a jak se mohla na tolik knih vůbec soustředit. Se soutěží jsem trochu váhala. Až letos jsme využili moderní techniku. Ta nám umožnila přesnou statistiku a pilné čtenáře jsme odměnili. Určitě si to zaslouží."
Knihovnice také potěšily výsledky malé ankety s dvěma otázkami: „Je knihovna důležitá a udělala vám vloni něčím radost?" A odpovědi? „Je pro mne důležitá, bez ní život šťastný není, bez ní by byla nuda. Bez knihovny bych si nemohl číst všechen denní tisk."

Vedle knih má knihovna audio a video půjčovnu. Do té nejčastěji zavítala Věra Matějková a odnesla si 190 titulů. Knihovna také rozšířila oddělení pro dospělé o další část.

Už zmiňovaný Karel Slavík si odnesl v loňském roce 372 titulů. Jak sám řekl, čte snad všechno. Nejraději literaturu faktu, pak i klasiku, co četl před čtyřiceti lety. „Vybírám si také knižní novinky a časopisy. Zajdu sem rád a nejen pro knížky. Rád se tu setkám i se známými."

Pan Karel je opravdu letitý čtenář. Do knihovny poprvé přišel v roce 1960, do té rakovnické chodí od vojny. Knihy ho chytly ve třetí třídě, vzpomíná na Malého Bobše.

„Knihu si nejraději otevřu večer. Dříve jsem vydržel i přes půlnoc, teď už mám unavené oči. Nejsem moc příznivcem internetu nebo čteček knih. Připadá mi to neosobní. Kniha je kniha," vysvětloval Karel Slavík. Svoji domácí knihovnu už přečetl. Jen některé knihy si schovává na důchod.