Zimní výstavě drobného zvířectva v Rakovníku. Předseda rakovnické Základní organizace Českého svazu chovatelů Antonín Hejda upozornil: „Kvanta lidí nakupovala králíky. Dokonce tu byli i tací, kteří si koupili hned tři, a to dnes některé odrůdy nejsou právě levnou záležitostí. Třeba belgický obří. To je králík, který stojí i hodně přes tisíc korun. A lidi to za ně dají, protože to jsou největší králíci, jejichž váha dosáhne i k deseti kilům."

Králičí obři se třeba moc líbili manželům Bubelovým z Krupé: „Výstava je prima, jsme spokojeni s tím, co jsme viděli."

Český strakáč tmavě modrý, který je náročný na chov, našel domov u Zdeňka Štěpánka v Přílepech. Ten získal na výstavě čestnou cenu „Všechny mám pojmenované. K chovatelství jsem se po letech vrátil před dvěma roky."

Musí mít dokonalou kresbu. „Z vrhu, kde se jich narodí osm, mohou jít na výstavu třeba jen dva. Chovu tohoto králíka, které chceme pro účely výstav, se musí opravdu rozumět," upozornil Hejda.
Ministerstvo zemědělství přispívá dotacemi na chov tradičních plemen králíků, jako Český albín, Český strakáč, Český červený a Český černopesíkatý. „Aby se v republice udržela jejich genová rezerva," zdůraznil Antonín Hejda.

Manželé Marie a Bohumil Hanzalanderovi z Krakova se s velkým úspěchem věnují chovatelství už přes třicet let. Na jejich dvorku nelze cestou na vzdálený hrad Krakovec přehlédnout velké množství různých druhů okrasných kachniček, bažantů a prochází se tu dokonce i černé labutě. „Kdysi se mi u kamarádky zalíbili bažanti a kachničky, tak jsem se dala také na jejich chov. Postupně přibývala i další zvířata a dnes už mám docela pěkný chov různých zvířat včetně králíků a papoušků," popsala Marie Hanzalanderová.

Za vídeňské modré králíky získala Marie Hanzalanderová čestnou cenu, mistra republiky a šampióna republiky. Na krajské výstavě v Lysé na Labem a aktuálně i v Rakovníku získala za králíky také čestnou cenu . „Bylo to velké překvapení. Takového ocenění se nám ještě nedostalo, respektive manželce. Je to ona, kdo doma dělá všechno kolem zvířat. Já jsem spíše v roli sponzora," smál se pan Bohumil.
Černé labutě chovají už patnáct let. „Kdysi jsme si přivezli pár. Pak jsme přišli o labuť, a tak jsme museli shánět novou. Loni už jsme měli od nich poprvé mladé," popsala paní Marie, která se netají tím, že ji chov moc baví.