Největší podíl
Vypořádání církevního majetku se dotkne také rakovnického okresu. Největší podíl majetku patří římskokatolické církvi. To potvrdila i tisková mluvčí ministryně kultury Markéta Ševčíková: „Podíl Církve římskokatolické na celkovém rozsahu historického církevního majetku je zhruba 98 %. Rakovnický region není výjimkou."

Podle evidence majetku od roku 1990 až po rok 2007, kterou uskutečnily církve a náboženské společnosti, do církevního majetku na Rakovnicku patří hřbitovy, chmelnice, lesní a orná půda, pastviny, nezastavěné plochy a parcely, ovocné sady, ostatní vodní plochy, chovné rybníky, zahrady, zastavěné plochy a nádvoří. Největší podíl má orná půda. V některých obcích jsou církevním majetkem hřbitovy, zahrady, lesní plochy, zastavěné plochy a nádvoří. Majetek církve je v obcích napříč okresem.

Jednotlivé obce
Z příkladů přehledů dohledaného majetku diecézí a řádů vyplývá, že Arcibiskupství pražskému patří majetek například v obcích Děkov, Hořesedly, Hředle, Kounov, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lubná, Lužná, Milostín, Milý, Mšec, Nesuchyně, Nové Strašecí, Olešná, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pustověty, Rakovník, Řeřichy, Řevničov, Ruda, Senomaty, Skupá, Srbeč, Šanov, Újezdec, Veclov, Vrbice, Zbečno.
Rakovník a Nové Strašecí

V Rakovníku církvi náleží celkem 49 822 metrů čtverečních půdy. Z toho například více jak 17 tisíc hřbitova, něco přes 2 tisíce metrů čtverečních orné půdy a téměř 3 tisíce zahrad a rovněž tak i zastavěných ploch.

V Novém Strašecí má církev celkem 471 131 metrů čtverečních ploch, z toho je 47 tisíc orné půdy, téměř 119 tisíc ostatních vodních ploch a pro zajímavost 1518 chmelnic.
Dále poněkud vyšší výměra půdy církvi přináleží například v Lužné, a to celkem 
451 246 metrů čtverečních.

Další církví, která má na Rakovnicku majetek, je Církev Československá husitská, a to přímo v Rakovníku. Tady ji patří 21 metrů čtverečních zastavěné plochy, a to přímo objektu k bydlení. Dále téměř tři tisíce metrů čtverečních dvoru (zdroj: Ministerstvo kultury ČR).

Postup navracení
Jak se tedy bude postupovat při navracení jednotlivého majetku?
Vlastník, tedy církevní subjekt (farnost, biskupství, řád), vyzve do konce tohoto roku povinnou osobu (Pozemkový úřad, Lesy ČR) k vydání konkrétní věci, která patřila do majetku církve. V žádném případě se nevrací majetek, který nyní patří obcím, krajům nebo fyzickým a právnickým osobám!
Církevní subjekt musí prokázat, že vlastnil majetek v období 25. 2. 1948 – 1. 1. 1990 a doloží, že na něm byla spáchána majetkové křivda. Následuje dohoda mezi povinnou osobou a církevním subjektem o vydání majetku. Dohodu přezkoumá pozemkový úřad. Pokud ji pozemkový úřad neschválí, církevní subjekt se může dožadovat přezkoumání rozhodnutí soudem.

Zemědělci
Na orné půdě v majetku církve hospodaří také zemědělci. Přinese jim majetkové vypořádání nějakou změnu?

Pokud zemědělci, jak fyzické nebo právnické osoby, hospodaří na své půdě, popř. obecní půdě, nedochází zde k žádným změnám. Pokud hospodaří na půdě pronajaté od Pozemkového fondu, tyto nájemní smlouvy zůstávají zachovány, i pokud bude taková půda vrácena církvi. Pouze v případě, že taková nájemní smlouva byla uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek, může ji církevní subjekt vypovědět, a to ve lhůtě 1 roku Výpovědní lhůta je 6 měsíců.

Zemědělci na Rakovnicku nevidí v navracení půdy problém. Někteří hospodaří na vyšší výměře církevní půdy, někteří jí mají méně. „Pokud nový majitel stanoví dobré podmínky, půdu budou obdělávat i nadále," řekl předseda Okresní agrární komory v Rakovníku Jaroslav Mikoláš.
Zemědělci vidí spíše problém s finančními náhradami. To není v této chvíli a ekonomické situaci naší země šťastné řešení. Pokud by stát hospodařil s přebytkem, tak ano.

Z církevního majetku má stát ročně zhruba čtyři a půl až šest miliard zisku. Roční rozpočet na církve je pouze jedna celá čtyři miliardy korun.

„To znamená, že pokud někdo říká, že požadovaná částka 59 miliard je horentní suma, je to nemravné a nehorázné. Je mi hluboce líto, že v našem národu jsou ještě lidé, kteří takto přemýšlejí a uvažují," obhajoval majetkové narovnání páter Vojtěch Novák z Římskokatolické farnosti v Rakovníku.
Rakovnické farnosti se podle Vojtěcha Nováka navrácení majetku příliš nedotkne. „Nemám k dispozici přesné seznamy, ale naše farnost zůstane chudá, tak jak byla doposud. Budeme muset vyjít s tím, co máme," zkonstatoval.

Podle odhadu dluh státu na církevním majetku je sto miliard. To znamená včetně neudržovaných a zdevastovaných objektů.