V některých případech jde o precizní předem připravenou akci. V jiných zase o absolutní prostomyslnost pořadatelů režírujících fiktivní nehodu, která má ale hrubé nedostatky odpovídající intelektu zúčastněných. „Zaznamenáme zhruba tři až čtyři fingované dopravní nehody do roka. Je jich samozřejmě více, ale některé jsou propracované do posledního detailu, takže se těžko prokazují. V některých případech je ale práce velice jednoduchá. Dotyční si neuvědomují, že existují deformační zóny, které vznikají právě při nárazu.

Někdy prostě neodpovídá poškození automobilu danému nárazu,“ vysvětloval zástupce vedoucího rakovnického dopravního inspektorátu Ladislav Heller. K fingování nehod se uchylují jak organizované skupiny, tak jedinci. „My tu nehodu prošetříme, sepíšeme, vyslechneme dotyčné osoby a jakmile zjistíme, že by mohlo jít o pojistný podvod, předáme to službě kriminální policie a ta to prošetří dále,“ sdělil Heller.

Pro příklad uvádíme lehkomyslnost pachatelů podvodu. Dotyčný nahlásí nehodu, při které havarovalo vozidlo do stromu. První varianta – vozidlo je poškozené v jiné výšce než strom. Druhá varianta – vozidlo jeví známky nárazu do překážky s jinou modelací (ostrá hrana), než má strom. Třetí varianta – reálný náraz do stromu v nízké rychlosti. Vozidlo má však další poškození zcela jiného charakteru.