Atmosféra v patře historického domu tak byla navýsost komorní a decentní. Nutno však podotknout, že nízká účast přinesla i jedno plus, a to „volnost pohybu" ve výstavních místnostech, jež svou kapacitou nenahrávají okázalým entrée.

Po krátkém úvodním slovu fotografa a jeho hostitele vrchního čajovníka se příchozí mohli již naplno věnovat něco kolem desítce vystavených exponátů. A nezůstalo pouze u tradičního přikyvování, ale došlo i na diskuze ve fotografické hantýrce, kdy byly probírány parametry některých fotografií, a na debaty ohledně samotných námětů.

Jak je u Tomáše zvykem, připravil rakovnickému „publiku" snímky, které ho zavedou na cesty po Evropě. Zde jsou ústředním motivem majestátní vrcholky rakouských Alp, které díky možnosti letu autora vrtulníkem a „výsadku" ve vysokých nadmořských výškách přinášejí vskutku kouzelné záběry. Z nižších poloh jsou k vidění slovenské Tatry a české Krušné hory. Tu více (lanové dráhy), tu méně (titěrné postavičky ve vysokohorském sedle) je na fotkách patrná lidská stopa. A jako se vracejí tažní ptáci, tak se i ze zahraničí a našeho pohraničí vrací domů i autor, když se na druhé sérii obrázků objevují nám všem známá zákoutí města Rakovníka. Ty zachycují noční líbeznost zasněženého a rozzářeného náměstí.
Kromě „premiéry" vystavených děl s sebou výstava přináší i jednu derniéru. Jedná se o poslední výstavu Tomáše Kališe, kdy je členem rakovnického fotoklubu Amfora. Jak mi sám sdělil, koncem října se chystá odejít a vydat se na sólovou dráhu. Vede ho k tomu viditelná pasivita některých členů a také jejich zákulisní dohady ohledně samotné jeho tvorby.

Takže pokud máte zájem, zastavte se do začátku března na skok v čajovně a pokochejte se zasněženými svahy i barevnými ulicemi rakovnického centra a případně vyzkoušejte servis svérázného rakovnického čajovníka.

AUTOR: VLADIMÍR KALIŠ