Dům měl zajímavou historii. V jeho sklepě můžeme totiž sledovat dvě etapy vývoje. V první etapě existence dosahoval suterén hloubky 145 cm a vcházelo se do něj mírně zatočeným schodištěm. Stála zde kamenná pec vymazaná mazanicí, na jejíž dno tehdejší stavitelé využili i starý mlýnský kámen. Pec mohla sloužit k pečení chleba či sušení a pražení obilí, jehož spálená zrna zde byla nalezena. Nad sklepem stála dřevohlinitá stavba, která někdy ke konci 13. století shořela a jejíž pozůstatky, mazanicové stěny, tehdejší obyvatelé „uklidili“ do sklepa. Suterén tím snížili, udělali novou hliněnou podlahu, na které pak vystavěli novou pec.

K zajímavým nálezům z tohoto objektu kromě keramiky patří dvě krásné kostěné hrací kostky, bronzová záušnice nebo kovové části vědra. V těsném sousedství domu pak archeologové našli ještě čtyři pece na výrobu kolomazi. „Místo stálo kousek od hlavního tahu na západní Čechy, a tak, když popustíme uzdu naší fantazie, si můžeme představit, že tu stál zájezdní hostinec, kde se vařilo pivo, hrály vrhcáby či kostky za dohledu přítulných žen a ráno nechal kupec ještě před další cestou kola svého formanského vozu promazat kolomazí,“ popsala vedoucí výzkumu archeoložka Dana Stolzová.

Na druhém zkoumaném úseku se podařilo ze zásobní jámy z období neolitu vyzvednout kostru ženy staré 35 až 40 let, která u sebe měla spondylové ozdoby (dva válcovité korále) zhotovené ze schránek mořských mlžů ostnovek. Tyto ozdoby se na našem území nacházejí takřka výhradně v neolitických hrobech kultury s lineární keramikou (5500-5000 př. n. l.) a jsou poměrně vzácné. Další dva hroby, které výzkum zachytil, patří do raného středověku, podle nálezu bronzové postříbřené záušnice a jantarového korálku do 10. až první poloviny 11. století.

Tuto lokalitu však prezentuje hlavně období prvních zemědělců (neolit 5500-4300 př. n. l.). „Máme tu zastoupeny obě neolitické kultury, jak kulturu s lineární keramikou, tak kulturu s vypíchanou keramikou. Obě kultury zde po sobě zanechaly kůlové dlouhé domy, hliníky a jámy různého druhu,“ konstatovala Stolzová. Jednalo se o stavební jámy, pece, zásobní či kůlové jámy. K nejzajímavějším patří dílna kultury s lineární keramikou na výrobu kostěných nástrojů. „V ní jsme našli nejen polotovary i hotové výrobky z kosti jako šídla, jehly a podobně, ale i několik brousků k jejich zhotovení,“ dodala archeoložka.