Eliška, Mája, Matouš, Filip, Honza, Šimon a Jakub se během několika zkoušek už dokázali natolik sehrát, že už mají dokonce za sebou první koncert. Odehráli ho během vánočních svátků v místním kostele sv. Archanděla Michaela. Zásluhu na tom má především jejich učitelka Jana 
Steidl Kindernayová. Ta popsala: „Dříve jsme se scházeli a hráli třeba i s jejich rodiči jen tak, že nás to bavilo. Třeba tatínek Máti také hraje na kytaru, takže jsme si čas od času společně zahráli. Pak, když jsem přestala učit v Drážďanech v Německu a přestěhovala se do Skryjí za manželem, tak všichni říkali: To je skvělé! Začneš učit tady. A já si řekla, proč ne, a opravdu jsem začala."

Už dříve děti zahrály pod jejím vedením třeba na místním jarmarku nebo při vynášení smrtky. „I letos budeme určitě na obou těchto akcích hrát," konstatovala učitelka Jana.

Na tomto místě je třeba říci, že Jana Steidl Kindernayová je ženou známého mezinárodně uznávaného kytarového virtuosa Pavla Steidla. Sama studovala na pardubické konzervatoři, vysokých hudebních školách v Rostocku a Drážďanech. Tam například vytvořila spolu s kamarádkou Adélou Mišoňovou(housle) Duo Bohémico. Jejich repertoár zahrnoval klasickou i romantickou hudbu, tradiční argentinské tango, úpravy world music a jazz.

„A tak ke mně začala chodit děvčata a pak i kluci. Soukromě už tedy učím pár hodin týdně, ale musím ještě zjistit, co by to všechno obnášelo, kdyby mé učení mělo status hudební školy. Ve své podstatě už si ale myslím, že skryjská hudební škola už vlastně začala fungovat v té chvíli, kdy sem začaly chodit děti," doplnila Jana Steidl Kindernayová.

Hudební nástroje už mají děti rozděleny. Tak třeba Honzík hraje většinou na buben, kluci Hladíkovi na kytaru a klávesy, Matouš na kytaru, Šimon na Bubínek a Eliška s Májou na flétny. „Snažíme se ale o to, aby uměli všichni na všechny nástroje. Děvčata musím pochválit za pěkný zpěv," doplnila paní učitelka Jana.

Jak vznikl název Trihobiti, už si přesně nepamatují. Matouš s úsměvem popsal: „Původně jsme byli v kapele jen my tři. Já, Eliška a Mája, no a protože jsme malí, tak se název sám nabízel. Jsme z obce Skryje, kde se nachází stále ještě mnoho trilobitů, a jsme malí jako hobiti." Postupně se ke kapele připojili i ostatní kluci, a tak se potěšeně rozrůstá.

Vánoční koncert byl regulérním, plnohodnotným koncertem. „Hráli jsme zhruba čtyřicet minut. Nejen koledy, ale i vánoční písně třeba od Janka Ledeckého nebo Václava Neckáře. Moc se nám to líbilo a tak jsme si řekli, fajn, zůstaneme u toho. Jsou šikovní," dodala učitelka Jana.

Hlasování o tom, jaký repertoár zvolí, je prý většinou bouřlivé: „Vždy je problém, aby se vybraná skladba všem líbila. Ale v zásadě – když už ji začneme hrát, tak se nakonec začne líbit i těm, kteří k ní byli zpočátku skeptičtí," smála se učitelka Jana,
Tvůrčí dohadování je ale dle jejích slov všechny posouvá dál. A děti, ty se jedním hlasem shodují: „Jsme moc rádi, že nás Janička učí."

V závěru setkání ještě Jana Steidl Kindernayová zdůraznila: „Děkujeme především panu starostovi Josefu Jedličkovi, že v obci podporuje veškerou kulturní činnost a poskytuje všem, kteří tu chtějí něco v tomto směru předávat ostatním, luxusní podmínky."⋌