V Nezabudicích se uskutečnil nultý ročník Potápění
v Berounce. Pět odvážlivců si k tomuto počinu vybralo, dalo by se říci, světově známé místo s pořádným nádechem romantiky. Svá těla si smočili naproti branovskému přívozu.
Akce měla bleskurychlý a bezproblémový průběh. Urostlí muži nastoupili na břeh, svlékli své apartní župánky a jeden po druhém, aniž by před tím museli vysekávat díru v ledu, se zcela vnořili do proudu Berounky.
„Na delší pobyt či plavání jsme zatím neměli sílu," sdělili své zážitky vzápětí po vynoření otužilci. Nápad totiž vznikl před několika dny, takže borci nijak netrénovali. Zvládli jen krátkou duševní přípravu na suchu. Pak si opět oblékli župánky a za doprovodu svých trenérů a koučů se odebrali do nezabudické hospůdky. Ještě před tím dostali medaili s andělem strážným, kterou malovala výtvarnice Zuzana Honsová.
Nápad, uspořádat potápění v Berounce, jak už bylo zmiňováno, přišel teprve nedávno. A vznikl, jak už to bývá, v hospodě u piva. „Sešla se parta chlapů a napadlo je, ozvláštnit naše každoroční zamykání Berounky," vysvětloval za místní rybáře Pavel Kraus. Borci se hlásili z řad místních chalupářů. Dopředu se zapsali čtyři. Pátý sebral odvahu až v den závodu přímo u řeky.
Kromě sledování odvážných sportovních výkonů pěti otužilců se rybáři sešli hlavně, aby opět zamkli řeku Berounku. Úplně poprvé napadlo tři kamarády, že půjdou o Vánocích chytat ryby. Tenkrát měli štěstí. Vytáhli štiku. Nápad se zalíbil také Branovským. Tak, aby to bylo spravedlivé, další rok se sešli na branovské straně v Branovském Luhu. Až z toho vznikla hezká tradice se střídáním stran.
Tento pátek se všichni koukali přes řeku na Branovský Luh. „Letos jsme tu snad po osmé. Už to ani nepočítáme," říkal Pavel Kraus. K rybářům se pokaždé přidají přátelé a známí. Přicházejí z obou stran. Branovské zastupovali tři pánové.
Protože kromě lidí se tu pokaždé sejde něco dobrého k jídlu i pití, vznikne krásný zimní piknik u řeky. Tentokrát se tu například dokonce smažily na obrovské pánvi nad ohněm bramboráky. Byly znamenité. Ale recept jste se vůbec nedozvěděli. Těsto se míchalo ve velkém kbelíku a bylo dílem společným. Kromě bramboráků lákaly domácí škvarkové rohlíčky, uzené maso i kapr, nakládané zelí s křenem, buřty, klobásy. To vše se zapíjelo točeným pivem a domácí pálenkou.
Nechybělo proto ani několik přípitků a přání do nového roku. „Nemáme ani zvláštní program. Zkrátka, kdo se chce vidět s ostatními, tak přijede. Jezdíme sem rádi. S některými lidmi se mockrát během roku nepotkáme. A bohužel, mnozí z nás se na ryby také mockrát nedostanou. Takže si to vynahradíme alespoň jednou za rok, " zkonstatoval Pavel Kraus.
Při setkání si přátelé také zavzpomínají na zesnulého kamaráda a bývalého hospodského na Rozvědčíku, Pepíka Šímu. Rybáři samozřejmě měli nahozené i pruty. I když vládlo téměř jarní počasí, ryby nechaly rybáře v klidu. Jenže úlovek rozhodně nebyl při setkání důležitý.
Zamykání řeky si pokaždé nenechají ujít rybáři Miroslav Polcar a Aleš Zelinka. „Dneska by se dala chytnout dravá ryba, štika, candát. Ale v zimě většinou nic nechytíme. Včera jsem si také vyšel na ryby a ulovil jsem podprsenku," vyprávěl s úsměvem Aleš Zelinka.
S přicházejícím večerem si rybáři své nádobíčko sbalili a všichni se společně přesunuli do hospody v Nezabudicích. Tady zábava začala rybářským proslovem a zhodnocením celé uplynulé sezony. Pak se tančilo až přes půlnoc.
