Vodní nádrže a sucho, hraboši, dotace a prezentace. To byly hlavní okruhy debaty rakovnických zemědělců se šéfem resortu ministerstva zemědělství Miroslavem Tomanem a dalšími významnými funkcionáři v sídle společnosti Lupofyt v Chrášťanech na Rakovnicku. Jelikož se ale nachází okres Rakovnicko v takzvaném srážkovém stínu Krušných hor, vedla se debata převážně v tomto směru. „Nelze pouze subjektivně říkat, která oblast v Česku je nejsušší. Vycházíme z dat mapy intersucho, to je pro nás směrodatné,“ sdělil ministr.

Rakovnicko se řadí k nejsušším oblastem České republiky. Že zde nespadne tolik dešťových srážek jako v jiných částech republiky, vypovídají i data z posledních dešťových dnů. V kraji napršelo někde i přes třicet milimetrů, v severní části Rakovnicka to bylo kolem deseti. I proto rakovničtí zemědělci bijí na poplach a požadují urychlení realizace jednotlivých opatření – právě výstavbu nádrže u Šanova, Senomat a Kryr a také přivaděčů, které by vodu z povodí Ohře dopravily do Velkého jesenického potoka. V období sucha by pak tímto byla navyšován průtok Rakovnického a Kolešovického potoka. Oba potoky lze v teplých dnech kvůli nedostatku vody i v těch nejširších místech přejít suchou nohou.

Podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly už v letošním roce začne výkup pozemků pro stavbu nádrže Šanov a Senomaty, který by měl pokračovat i v letech následujících.

„Řešíme nyní majetkoprávní vztahy k dotyčným pozemkům. Předpokládáme, že v letošním roce vykoupíme pozemky v objemu 30 milionů korun. S výkupy pak budeme pokračovat i v roce 2021 a 2022, abychom mohli získat pravomocné územní rozhodnutí. Toto je vždy nejdelší a nejsložitější část,“ sdělil ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala s tím, že samozřejmě se v tuto chvíli souběžně pracuje na projektových dokumentacích a stejně tak se jedná se Středočeským krajem o pozemcích, kudy by měl vést přivaděč vody z povodí Ohře do Velkého jesenického rybníka. „Trasování je vedení převážně podél komunikací a podobně. Snažíme se trasovat tak, aby byly minimalizovány soukromí vlastníci,“ podotkl ředitel Petr Kubala. Nádrže a přivaděč by tak měly být hotové nejpozději do roku 2030.

Vodní nádrž v Kryrech by měla být postavená o pět let později. Původně se totiž nepočítalo s využíváním nádrží k zalévání. To ovšem podle Petra Kubaly neznamená, že v roce 2030 nebudou zemědělci hotové nádrže již využívat. „Máme v záloze jedno dočasné řešení, aby se nemuselo právě čekat na dostavbu nádrže Kryry. Takže zemědělci budou moci využívat dříve,“ dodal Petr Kubala.