Starosta obce Vladimír Melč potvrdil : „Jsme na tom stále stejně. Žijeme jen z toho, co si můžeme dovolit. Je to nepříjemné, ale je to tak. Tento stav nám dovoluje dělat jen projekty údržbového charakteru."
Přesto se Roztockým podařila v loňském roce jedna rozhodující akce. „A to položit nové vodovodní řady na místním sídlišti. Což byl jeden z posledních úseků na trase mezi úpravnou vody a vodojemem, který ještě byl původní a byl zdrojem potenciálních poruch. To se tedy opravdu podařilo, i když ne úplně na sto procent," popsal Vladimír Melč.

Roztočtí totiž ještě chtěli ve větší části obnovit asfaltové povrchy nad zmíněnými výkopy. „Měli jsme to naplánované do konce loňského roku, ale zaskočilo nás říjnové sněžení a listopadové mrazy. Dnes z pohledu skoro jarního počasí je nám to skoro líto. Finální povrchové úpravy nás tedy ještě čekají," konstatoval Vladimír Melč.⋌

Stále ještě zůstává Roztockým jedno velké trápení – stále se jim i přes veškerou snahu nedaří dostavba budovy nové Integrované záchranné stanice, která by sloužila pro záchranku a hasiče. „Co k tomu dodat. Je to otázka posledních čtyř, pěti let, kdy jsme odkázáni pouze na zbytek investičních možností, které obecní rozpočet dovolí. Běžně by to bylo kolem půl milionu korun. Přesto jsme v loňském roce udělali pokrok stavby za více než devět set tisíc korun. Bohužel platbu jsme museli odsunout až do roku letošního. Takže na letošní rok v podstatě na novo nemůžeme dělat nic! A ten stav, který je, je už neúnosný!" popsal Vladimír Melč.

Jak již bylo popsáno: Roztoky dle Vladimíra Melče patřily v posledních zhruba čtyřech letech mezi několik málo obcí, které od kraje nedostaly ani korunu. „Tak jsme velké naděje vkládali do nového vedení kraje a mohu říci, že nás čekalo jen zklamání a zklamání. Když jsem poslouchal tehdy budoucího hejtmana na předvolebním vystoupení na Kladně, sliboval, že pouze a jedině oni zachovají pro obce veškeré dotační fondy, tak, sotva co nastoupili, zůstal zachován, tedy pokud je mi známo, jen fond hejtmana, čili veškeré ostatní fondy v letošním roce prý nebudou. Dnes je mi jasné, že si budeme moci pomoci sami," uvedl starosta Vladimír Melč, který už nevěří ani slibům, že jim bude pomoženo zdravotnickou záchrannou službou. „Ta pomoc, která se měla realizovat tady, se realizovala na jiném místě okresu. Skepse a pesimismus je tedy u nás v současné době převládající," zdůraznil Vladimír Melč.

A proč je moderní stanoviště integrovaného záchranného systému na Křivoklátsku tak důležité?

V tom se shodnou snad všichni lidé, kteří na Křivoklátsku žijí trvale, nebo zde pobývají jen rekreačně. Vladimír Melč tuto otázku shrnul: „Podstatné je, že stanoviště by nebylo důležité jen pro Roztoky nebo starostu. Stanoviště je důležité pro celý region Křivoklátska. Zde se potýkáme s tím, že jsme na okraji okresu a dopravní obslužnost sem není ideální," zdůraznil Vladimír Melč.

Včasný dojezd složek záchranného systému na Křivoklátsko je nejproblematičtější především v zimních měsících. „Časy, které byly platné, jako je dvacet minut, ty se nedaly stihnout za nic na světě! A tím, že záchranky před lety stanoviště v Roztokách získala, tak mají občané Křivoklátska jistotu, že se jim dostane včasné zdravotnické pomoci. Mohu zodpovědně říci, že za tu dobu, co tady bezvadně fungují, tak bez nadsázky mají na svém kontě stovky zachráněných životů," vysvětloval Vladimír Melč s tím, že samozřejmě vytíženost roztockých záchranářů není taková jako někde ve městě. „Stane se, že v některý den nevyjedou s pomocí ani jednou, ale stane se, že je tady den, kdy se ani nezastaví. Osobně jsem zažil, že vyjeli během dne i šestkrát!" popsal starosta.

Stanoviště záchranky v Roztokách je opodstatněné i s ohledem na terén. „Když namrzne nebo je zasněžený vrch Špičák nebo Pavlíkovské vršky či Velká Buková, tak se sem nikdo nedostane stejně jako z druhé strany od Berouna a Kladna," zdůraznil dále Vladimír Melč. Stejný problém pak nastává v případě dojezdů hasičských sborů.

O to více Vladimíra Melče mrzí, že budovu integrovaného záchranného systému nemohou Roztočtí stále dokončit. Je tam počítáno se třemi garážovými stáními: dvě pro hasiče, jedno pro záchranku. Nahoře by byly odpočívárny a technické zázemí pro záchranku. Budova stojí přímo u výjezdu na státní silnici, takže výjezd na událost by byl jednodušší a rychlejší.

„Smutný byl třeba požár rodinného domu v Branově, který se udál koncem loňského roku. Ihned po vyhlášení poplachu jednotky vyjížděly. Ale mohu vám říci, že to byl zážitek na celý život, tedy v tom negativním slova smyslu. Byl jsem totiž v kontaktu s osobou, která sledovala požár svého rodinného domu. A tady opravdu záleží na každé minutě. Uklidňoval jsem je, že hasiči už vyjeli. Branov není od Roztok tak daleko, a tak se ten člověk za pár okamžiků pochopitelně zcela oprávněně zeptá: Tak kde jsou? Kdyby vyjížděli z budovy, kde plánujeme, že by v budoucnu mohli být, tak už by v tu samou dobu mohli být o pěkných pár kilometrů dále," dal příklad Vladimír Melč.

Na začátku požáru hraje čas, stejně jako u případů náhlých úrazů a onemocnění, obrovskou roli. Tehdy je zásah hasičů a záchranářů nejúčinnější. „Paradox je, že všechny obce z regionu nějako dotaci dostaly, i na projekty, které byly dle mého názoru nesmyslné, ale na projekt, který by měl význam pro celý region, nepřijde ani koruna. Ale jsme s tím smířeni a musíme bojovat a čekat i nadále. Děláme proto vše možné. Pokud ale podpora z kraje nepřijde, tak je to boj na léta a léta. A dokončení v nedohlednu," konstatoval ještě Vladimír Melč.