„V Rakovníku máme rozpis prakticky zaplněný. Máme totiž systém, kde se školy objednávají. Úvodní dokument má osmnáct minut, takže zhruba každých dvacet minut bereme jednu třídu. A nechodí jen děti z Rakovníka, ale i okolních vesnic,“ prozradil koordinátor přeprav Legiovlaku a člen Československé obce legionářské Tomáš Gál s tím, že zájem je i z řad široké veřejnosti. „Dopoledne chodí spíš lidé důchodového věku či na mateřské, odpoledne i ti, co skončí v práci. Akorát to máme díky světelným podmínkám omezené, jelikož kolem čtvrté už bývá šero. Počítám, že většina lidí, co chodí do práce, přijde ještě o víkendu,“ přemítá Tomáš Gál.

Život legií na Transsibiřské magistrále přibližuje celkem pět průvodců, přičemž prohlídky pro žáky a studenty trvají zhruba hodinu, odpolední prohlídky pro širší veřejnost i hodinu a půl. „Některé dotazy od dětí jsou opravdu zábavné. Ty starší se ptají, kam jsme schovali zlatý poklad, mladší zase zajímá, kam legionáři chodili na záchod, protože v zadních vagónech není záchod. Jinak se všeobecně hodně lidí ptá na zbraně,“ dodal Tomáš Gál.

Legiovlak se skládá ze 13 zrekonstruovaných vagonů. Ve všech vozech čeká na návštěvníky věrná rekonstrukce vybavení, legionáři v dobových uniformách, ale také originální exponáty a několik stovek fotografií na panelech mapujících historii. Podobnými vlaky se desetitisíce českých a slovenských legionářů přepravily v letech 1918 –1920 napříč Ruskem po Transsibiřské magistrále a průjezd si po čeljabinském incidentu často musely vynutit bojem s bolševiky.

Rakovník je již šestatřicátou a zároveň předposlední letošní zastávkou věrné repliky legionářského vlaku. Jeho dobové vagony budou mít možnost návštěvníci spatřit až do neděle.