Vlivem zvyšování průměrné roční teploty se mění charakter a rozložení srážek během vegetace. V ročním průměru sice spadne stejný objem srážek, ale není rovnoměrně rozložený během roku. Stále častější jsou přívalové deště, kdy naprší velké množství vody a rychle odteče pryč. Navíc Rakovnicko patří mezi nejsušší oblasti v republice. Udržet vodu v krajině je proto stále větší nutností. Pohled do historie ukazuje, že rybníků i mokřadů v našem regionu ubývá.

Pamětníci jen vzpomínají, že například kolem Rakovnického potoka směrem od Senomat do Rakovníka se táhly samé mokřady. K ubývání vodních ploch došlo vlivem rušení mlýnů, intenzifikace zemědělství a s tím související odvodňování některých lokalit. Konkrétní číslo, kolik bylo vodních ploch například před padesáti lety a kolik před rokem 1989, nelze říct. Vodní plocha není to samé jako vodní dílo.
„Vodoprávní úřad eviduje pouze vodní díla, která byla buď vybudována po roce 1973 nebo byla přihlášena k evidenci po roce 1976," uvedla tisková mluvčí Městského úřadu v Rakovníku Andrea Strnadová.

Rybníky se na Rakovnicku nachází na horním toku Rakovnického potoka, to znamená na Jesenicku, na horním toku Lodenice. Zde jsou Mšecké rybníky. Nelze úplně říci, že jich někde je nejvíce a někde nejméně. Rybníky jsou podle místních podmínek po celém území obce s rozšířenou působností (ORP) Rakovník. Tam, kde je vhodná morfologie terénu, jsou větší, jinde malé. Téměř každá obec má návesní rybník nebo požární nádrž.

Několik rybníků se na Rakovnicku také vybudovalo a počítá se i s dalšími. V roce 2002 vznikla vodní nádrž u Pšovlk, na katastrálním území Pšovlk. V roce 2012 přibyl Lesní rybník na katastru Šanova. Po roce 2000 na katastru Lubné pod Skalkou.
Některé rybníky se revitalizují, jako například v loni na podzim návesní rybník v Čisté. Počítá se i s výstavbou dalších vodních děl. V poslední době se nejvíce hovoří o dvou vodních nádržích u obce Senomaty a Šanov. Výstavba vodních nádrží se řeší již dlouhodobě, a to na základě studie z roku 2005. „My s výstavbou vodní nádrže na Kolešovickém potoce počítáme i v územním plánu obce z roku 2008," reagoval na dotaz Rakovnického deníku starosta Tomáš Valer.

Studie proveditelnosti vodních nádrží v povodí Rakovnického potoka z roku 2013 uvádí kromě možnosti stavby u Senomat na Kolešovickém potoce ještě dalších šest potenciálních lokalit.

Nádrže by mohly být na Rakovnickém potoce nad Oráčovem ve správním obvodu obce Jesenice, nad Pšovlky ve správním obvodu obce Švihov a Pšovlky, nad Šanovem ve správním obvodu obce Pšovlky a Šanov. Dále by mohla vodní nádrž vzniknout na Řeřišském potoce nad Petrovicemi ve správním obvodu obce Petrovice a Šanov a nakonec na Lišanském potoce na místě bývalého rybníka Chobot ve správním obvodu obce Krupá.

Výběr lokality je věcí investora a autorizovaného projektanta. Velkou úlohu hraje vlastnictví pozemků, morfologie území, přítomnost vody povrchové i podpovrchové a již schválené územní záměry. Stavba nového rybníka podléhá územnímu řízení vedenému obecným stavebním úřadem a stavebnímu a vodoprávnímu řízení. To vede speciální stavební úřad.

Obecný stavební úřad je MěÚ Jesenice, MěÚ Nové Strašecí, Úřad Městysu Křivoklát, OÚ Čistá a MěÚ Rakovník a speciální stavební úřad je Městský úřad Rakovník. Povinné přílohy pro stavební a vodoprávní řízení specifikuje příslušná vyhláška. Stavbu vodního díla financuje vždy investor. Pokud jsou vypsány nějaké dotace, může o ně požádat.

Vlastníci stávajících vodních děl, ať už jsou to obce, podniky povodí, fyzické nebo právnické osoby se musí o ně starat podle příslušného zákona.

Co vůbec obnáší mít na svém katastru rybník sdělili starostové několika obcí. K obci Lubná patří rybník postavený před rokem 2005 za obcí směrem ke Skalce. Místo bylo vhodné pro přítok vody ze Skalky i s vhodným terénem. Okolí rybníka je osázené stromy a udržuje se pravidelným sekáním. Stará se o něj Spolek rybářů Lubná. „Rybník je vlastně nový. Nyní jeho údržba nestojí žádné náklady kromě pravidelné údržby zeleně," uvedl starosta Lubné Pavel Soukup.

Další rybník by mohl vzniknout pod Krčelem. Je na něj zpracovaný projekt. Obec nyní zjišťuje možnost využití dotace na jeho zbudování. „Rybník by byl trochu v jiném místě než v původním projektu. Pokud bychom dotaci získali, využili bychom už hotový projekt a rybník vybudovali," zkonstatoval Pavel Soukup.

Dva rybníky přímo na návsi jsou v Chrášťanech. Nedávno byly oba opraveny. Poslední v roce 2012. Náklady se v obou případech vyšplhaly přes jeden milion korun. Obec získala dotaci ze Středočeského kraje. Při revitalizaci došlo na odbahnění, dále novou vyzdívku z kamenů po obvodu.

„Původně jsme si mysleli, že by mohly být jen opraveny a zachovány, ale při opravě se ukázalo, že se vše musí nahradit novými tvarovkami. Vyměněné jsou rovněž výpusti a dlaždice," vypočítávala starostka obce Jana Tlapáková.

Naposledy se rybníky jen odbahňovaly těsně po roce 1989. Nyní jsou rybníky v pořádku. Do budoucna se počítá jen s jejich odbahněním.

Rybníky mají přítok. V loni v srpnu se téměř vyčerpaly při hašení rozsáhlého požáru lesa u Olešné. Naplnily se až při průtržích mračen.
Vodní nádrže jsou rovněž v Bukově, Vrbici a Hořovičkách. Leží na silných pramenech, takže voda zůstává i při největším suchu. V loni v létě v nich klesla voda o jeden, až tři centimetry. Jedině nádrž na Bukově zadržuje vodu z polí a je závislá na jejím přítoku. Největším nákladem při jejich údržbě je odbahnění, případně oprava hráze, vyčištění koryta pro odtok. To se děje zhruba jednou za dvacet až třicet let, podle polohy vodní nádrže. Nejvíce se zanáší právě ta bukovská, protože zadržuje vodu z polí. Částka na vyčištění se pohybuje v řádech sta tisíců korun.

Druhým nákladem je pasportizace – přesné zaměření rybníků a vodních nádrží. Pasport je schválený dokument Odborem životního prostředí platný deset let. Obsahuje kategorii rybníků, záplavové území rybníka či nádrže, použití vody například k hašení. Je v něm plocha rybníka, hloubka, odtok.

„Pasportizaci všech čtyř rybníků jsme udělali zhruba před třemi roky. Vyšla téměř na sto tisíc," uvedl starosta Ivan Fides. Podle něj jsou rybníky dobrá věc a do krajiny patří. V některých obcích se o ně starají, nakupují do nich ryby. Například v Hokově je sportovní rybolov a pořádají se tu rybářské závody. Rybníky i vodní nádrže slouží jako zásoba vody při hašení požárů. ⋌