Lašovice, kde žije více než sto obyvatel, byla jednou ze 3% obcí v ČR, která doposud neměla obecní znak a tak její vedení zadalo výrobu znaku. Ten navazuje na doloženou historickou pečeť obce. Její otisk pocházející z 19. století, konkrétně z roku 1841 dokládá obraz knížecí korunou převýšeného erbu knížecího rodu z Fürstenberka. Jedná se o tehdejšího držitele panství Křivoklát, k němuž ves po staletí patřila.

Štít erbu Fürstenberků je zlatý a má stříbrno-modrý oblačný lem. Ve zlatém poli štítu je červená orlice s modrou zbrojí. Symbolika pečeti obce Lašovice tak spočívala ve vyjádření tehdejší příslušnosti ke hradu Křivoklátu.

„Znak obce tedy přejímá typický figurální motiv erbu Fürstenberků v podobě štítu, který je lemován stříbrno-modře oblačně děleným lemem. Na rozdíl od šlechtického erbu, který je zobrazen na pečeti obce, však návrh znaku obce nemá celý štít zlatý, ale dělí jej vodorovně na dvě znaková pole, horní červené a dolní zlaté,“ uvedl Jan Tejkal, heraldik a vexikolog.

V červeném poli je přitom zobrazena zlatá koruna, jež symbolizuje nejstarší dějiny obce, kdy panství hradu Křivoklát patřilo českým králům a ve vsi byly dva úřednické statky, jejichž držitelé byli ke Křivoklátu vázáni manskou službou - jeden jako hajný střežící bukovské lesy a druhý jako posel chodící s listy do Žatecka.

Ve zlatém poli se pak nachází obecná figura zvonu, jež symbolizuje lašovickou kapličku se zvoničkou. A dále figurální motiv dvojice šestihrotých hvězd, které připomínají část svatozáře svatého Jana Nepomuckého, jehož socha je evidovanou památkou v obci, přičemž počet hvězd - a také počet polí znaku - současně vystihuje počet základních sídelních jednotek obce, jimiž jsou ZSJ Lašovice a ZSJ V Lybii.

První písemná zmínka o obci, které ve středověku nesla název Lassouici pochází z roku 1143. Název je odvozen od příjmení Laš či Láš, které je domáckou podobou jména Ladislav nebo Vladislav. Manskou povinnost k hradu Křivoklátu zde vykonával hajný a posel.