Bude na trhu dostatek obilí v potravinářské kvalitě? Neohrožuje letošní průběh žní úrodu v dalším roce?

To jsou otázky, které nyní nabírají na aktuálnosti. Zemědělci letos doslova bojují o svou úrodu v opravdu těžkých podmínkách. Po dvacátém srpnu většina obilí stojí na polích, to je současný obrázek, který na Rakovnicku dlouho nepamatují. Ano, stalo se, že o žně přišly deště, ale to už většinou byla velká část úrody v dobré kvalitě pod střechou.

Důvody

Hlavní důvody, které nejvíce komplikují sklizeň, by se daly shrnout do několika bodů:

Za prvé: Například pšenice, která se v této chvíli po troškách přece jenom dostane pod střechu, spadá svojí kvalitou o třídu níž – z kvality potravinářské do kvality krmné, to je pro zemědělce orientující se z velké části na pěstování obilnin a řepky v potravinářské kvalitě obrovská finanční ztráta. Pěstování potravinářských obilnin totiž znamená po celou vegetační dobu vyšší náklady na kvalitní hnojiva a chemické ošetření.

Za druhé: Je ohrožena i úroda v příštím roce. Po pšenicích se sejí ozimé řepky, ty by měly přijít do země do pětadvacátého srpna. To v současné době, kdy se do polí dá těžko vjet, nelze dodržet.

Za třetí: Únosnost promáčené půdy je velmi nízká, proto kombajny nejen zapadají, ale snižuje se jejich výkon, a tím se naopak zvyšují náklady na pohonné hmoty.

Za čtvrté: Nelze na nic čekat, proto se obilí sklízí až ve dvacetiprocentní vlhkosti, oproti optimálním čtrnácti procentům, takže zemědělcům stoupají náklady na dosušení.

Za páté: V polehlých porostech se objevilo porůstání – obilí v klasech na zemi začíná klíčit. To je pro pěstitele další velká ztráta, protože u obilovin pěstovaných při velkých nákladech jako osivo klesá klíčivost z devadesáti čtyř až na osmdesát procent. To je řadí opět do kategorie krmného obilí.

Situace

Katastrofální situaci jen potvrdil Jaroslav Mikoláš z LUPOFYTU Chráštany: „Letošní žně jsou moje třicáté, ale tohle nepamatuji. Zatím jsme sekali dva poctivé celé dny. Nyní stojí na polích šestnáct hektarů řepky, téměř všechna pšenice, jarní ječmen a všechny máky. Ještě před třemi týdny potvrdily laboratorní výsledky pšenici v potravinářské kvalitě, nyní je veškerá v krmné. Finanční prostředky, které jsme do porostů vkládali po celý rok, abychom dosáhli špičkové kvality, jsou teď znehodnocené.

Odložili jsme i mák, protože se musí sklízet suchý a musíme na něj předělat kombajny. To by nás hodně zdrželo. Ozimý mák jindy sekáme kolem dvacátého července, nyní ještě stojí na poli. Kvalita u něj se zhoršuje a polehá, takže budou velké ztráty.“

Řešení

Jak se vyřeší nedostatek potravinářské pšenice, když je situace stejná v celé Evropě? Prodá se krmné obilí a za kolik, když stavy dobytka poklesly natolik, že obilí nemá kdo sežrat? To jsou další důležité otázky. Možná, že situace povede k přehodnocení kvalitativních parametrů potravinářské pšenice.

Snížením parametrů by se více pšenice dostalo do kategorie potravinářské. Každopádně zemědělcům nepomůže ani zvýšení ceny obilí kvůli situaci v Rusku, Kazachstánu a na Ukrajině, protože utržené peníze navíc vkládají do letošní těžké a nekonečné sklizně.

Během posledních několika dní, kdy se počasí přece jen smilovalo, zemědělci okamžitě vjeli do polí.

Ke sklizni využívají doslova každou minutu, takže světla kombajnů září z polí až téměř do půlnoci. Přesto kvalitu obilí ani agrotechnickou lhůtu pro zasetí řepek už nedoženou.

V chmelařských oblastech navíc situaci ještě zkomplikoval nástup chmelů.