Baráčníci se pravidelně scházejí jedenkrát za měsíc v restauraci U Lípy. Probírají různé události. Například tetička vzdělavatelka přednese něco z historie. Berní seznámí se stavem pokladny. Slaví společně MDŽ.

Kromě toho pořádají akce pro veřejnost. Dvakrát do roka udělají zájezd, kterého se účastní i ostatní obyvatelé Lužné. Dále pravidelně pořádají každý rok ples.

„Letos jsme ho vynechali, protože místo něj jsme připravili oslavu osmdesáti let trvání obce s volnou zábavou na závěr. Kromě toho děláme například Václavskou zábavu," popisoval rychtář Antonín Zeman.

Pravidelnou akcí se stalo prvomájové setkání. Lidé se scházejí v hostinci U Lípy u Jiřího Rumrycha. „Vlastně jsme obnovili starou tradici. Dříve se tu chodilo po prvomájovém průvodu do hospody na dršťkovou polévku. Zpívalo se při harmonice. Tak jsme udělali zábavu. Hospodský uvařil guláš i polévku a přichystal překvapení. První rok bylo do dvanácti hodin pro všechny hosty pivo a dršťková polévka za dvanáct korun a guláš za padesát," vyprávěl rychtář Antonín Zeman. Prvomájové setkání nevynechají baráčníci ani letos.
V restauraci U Lípy získali baráčníci zázemí. Dříve se scházeli ve staré hasičské zbrojnici a museli zdolat příkré schody. Tam nikdo moc rád nechodil. Teď mají U Lípy své zázemí, skříň se všemi proprietami, takže při schůzích mají vše pohromadě. Baráčníky podporuje obecní úřad. Ročně dostávají na činnost pět tisíc korun. Vychází jim vstříc i při pořádání akcí.

Oslavu osmdesátky si nenechaly ujít tetičky Jarmila Valentová, Jaroslava Kubová, Vlasta Dykasová a Jaroslava Kolářová.
Jarmilu Valentovou do obce přivedla kamarádka. „Když jsme se přistěhovali, stavěli jsme domek a kamarádka mi nabídla, abych šla k baráčníkům. Od té doby jsme se pravidelně scházeli. Dělali jsme stolové zábavy, jezdili na zájezdy. Zkraje jsem tu nikoho neznala a tak jsem se začlenila do vesnického dění. Už je to pětatřicet let," vzpomínala tetička Valentová.

Jaroslava Kolářová, i když bydlí v Rakovníku, mezi luženské baráčníky patří. Přivedla ji mezi ně kamarádka, která se do Lužné přestěhovala, tak ostatní přišly za ní. „K hasičům se dát nemůžeme, ke sportovcům také ne. To bychom už neuběhaly, tak jsme se daly k baráčníkům," zasmály se společně tetičky.

Střípky z historie:

Baráčnická obec Loužek byla založena 8. 3. 1936. Spolek podporoval své členy v případě úmrtí v rodině, pořádal na ně sbírky. Baráčníci udržovali starodávné tradice. 13. září 1937 se učastnili průvodu při pietní vzpomínce na prezidenta Masaryka na luženském náměstí. V lednu 1939 pořádali ples a výtěžek 190 korun věnovali uprchlíkům ze Sudet. V březnu 1939 byla činnost baráčníků omezena. 13. 8. ve stejném roce pořádali baráčníci dožínky s hojnou účastí. Zahráli píseň Ta naše písnička česká. Musela být několikrát opakována. V listopadu 1996 se spojila obec Loužek s obcí Hlavačov.

Pravidla baráčníků:

Baráčníci se oslovují tetičky a sousedé. Mají mezi sebou rozdělené funkce.
Šafář se stará o hmotný majetek obce, například o obrazy, prapory. Pokud je třeba sehnat například talíře k oslavě, udělá to také on.
Dráb udržuje pořádek zejména při schůzích a jednáních. Vybírá pokutu za rušení schůze.
Berní se stará o pokladnu obce.
Syndička obstarává veškeré písemnosti a dokumenty obce. Posílá dopisy a podobně.
Tetička vzdělavatelka při každém setkání poučí přítomné událostmi z historie.
Tetička gratulační má na starosti jubilea členů. Ti dostávají pamětní list a malý dárek. Při kulatém výročí dárek hodnotnější.
Malé právo: jím šafář zahajuje schůze.
Velké právo se stuhami: na něj přísahají při volbě noví konšelé, včetně všech zastupitelů, a také noví členové při přijímání.
Svícny se svíčkami se rozsvěcují při jednání baráčníků. Další svíčky hoří vedle na stolečku na památku členů, kteří už zesnuli.
Počestné právo, vážení rychtáři je oslovení, které používá každý, kdo chce při jednání mluvit. Luženští baráčníci ho měli krasopisně napsané a zarámované při oslavě osmdesáti let. Dále osloví ostatní: milé tetičky, sousedé. V Praze používají oslovení Opatrní konšelé, v Lužné ne.