Nejprve se převážně věřící sešli v kostele svatého Vavřince k pravoslavné mši. Sloužil ji farář Zdeněk Veselý, který přípravy na pouť s několika nadšenci a ve spolupráci s obecním úřadem odstartoval. Kvůli pouti a také kvůli oživení společenského života v obci vzniklo občanské sdružení, neboli spolek Maják.

Po mši následovala další slavnostní událost, posvěcení dřevěné sochy svatého Vavřince na návsi. Tu začal před dvěma roky tvořit kameník a sochař restaurátor Marek Antoš z Prahy. Použil mohutný špalek z topolů pokácených u fotbalového hřiště. Bohužel ji kvůli nemoci nedokončil. Přesto byla po poradě s odborníky umístěna na návsi. Přibyl jí kovový rošt, na kterém byl podle pověsti sv. Vavřinec uškvařen.

S vydlážděním prostoru pod sochou a ustavením pomohli místní obyvatelé a podnikatelé. Na samotnou sochu vybrali místní čtyři tisíce devět set korun při finanční sbírce.

„Oslovili jsme několik řezbářů, ale nikdo se nechtěl pustit do rozpracovaného díla. Ale podle jejich názoru sochu v tomto stádiu umístit na náves lze. Opatřili jsme ji ochrannými nátěry. Plánujeme nad ní vystavět stříšku. Všem, kteří na sochu přispěli, či jinak pomohli, děkujeme," řekla starostka Jiřina Milerová.
Farář Zdeněk Veselý už světil ledacos. Například předměty, které se používají při bohoslužbách, při Pásce (Velikonocích) pokrmy, dále úrodu pole, ale sochu ještě nesvětil.

„Bylo to krásné. Jsem rád, že se mi podařilo prostřednictvím paní starostky zjistit, že tady socha je. A že je v rozpracovaném stavu, vůbec není na škodu. Také mě těší nezištná podpora místních obyvatel. Pomohli nám dodělat podstavec a rošt. To je v dnešní době krásné a velmi úctyhodné. Patří jim za to veliký dík. Sami bychom to nezvládli, " uvedl Zdeněk Veselý.
I pravoslavná bohoslužba pro něj byla velkým svátkem. V hořesedelském kostele se pravoslavná mše odehrála vůbec poprvé. Kostel sv. Vavřince patří římskokatolické církvi. Po dohodě s ní je využíván k pravoslavným obřadům a dalším akcí.

„Myslím, že se bohoslužba povedla. Sbor zpíval také dobře. Jen jsem si představoval, že přijde více místních, a to nejen věřících. Ale postupem času si k nám věřící cestu najdou," zhodnotil Zdeněk Veselý.
Po slavnostních událostech následovala pravá pouťová zábava na návsi. Děti si užily na skákacím hradu i bludišti. Velcí i malí vyzkoušeli vodní koule. Nechyběly ani tradiční sladkosti.

Někteří majitelé ještě ráno přislíbených pouťových atrakcí ale nakonec nepřijeli. „Měli přijet koně. Majitel chtěl přijet už v pátek a zůstat do neděle, a nakonec tu není. Čekali jsme ještě šest atrakcí, kolotoče, a nikde nic. To mě mrzí. Ale je to první ročník. Uvidíme příští rok," zkonstatovala starostka Jiřina Milerová. Zábavu si ale nakonec lidé udělali sami. Zaplnili téměř celou náves. Při dobrém pití a jídle, podávalo se pečené jehněčí nebo dančí maso, poseděli až do pozdního večera.