To se také povedlo. Po dlouhém jednání a zjišťování potřebných informací vznikl dobrovolný svazek obcí Bez Hranic. Patří do něj městys Mšec, obec Řevničov, obec Srbeč a Tuřany. Ty jsou osm kilometrů od Mšece směrem na Slaný. Svazek bude zřizovatelem a začne fungovat od 1. ledna příštího roku jako školská právnická osoba.

Dojde tak ke sdružení a lepšímu využití peněz i ke zkvalitnění vzdělávání. Jak vysvětlila zástupkyně ředitelky ZŠ Mšec Šárka Vondrová: „Dají se například lépe stavět pracovní úvazky pedagogů, například u vyučujících jazyk. Vesnická škola nemůže zaměstnat aprobovaného jazykáře, protože mu nepostaví úvazek." Ve svazku může vyučující objet více škol a tím získat plný úvazek. Lépe se dají řešit zástupy.
Školy jsou také v užším kontaktu. Mohou přinést do ostatních škol to, na co se zaměřují, v čem jsou dobré. Organizační struktura má pak logickou stavbu. Jeden člověk zodpovídá za první stupeň, jeden za druhý, další za předškolní vzdělávání. Navíc si školy přestávají konkurovat v získávání žáků.

„Současný systém je nutí k nelogické konkurenci. Pokud je žák se speciálními potřebami a v jiné škole by mu bylo lépe, ředitel ho tam nevyšle, protože by ho ztratil a tím pádem by přišel o peníze. V rámci svazku pak lze po domluvě s rodiči dítě přesunout jinam," podotkla Šárka Vondrová.

Ve svazku jednotlivé školy i školky musí sladit rámcový vyučovací program, tedy pracovat s jedním programem. To by ale podle Mšeckých neměl být problém. Výuka v regionu se sjednotí a zároveň se zachovají specifika jednotlivých škol, například sportovní či technické zaměření. Děti navážou přátelství a získají vztah k celému regionu. Tím, že se postupně vytvoří statut silné školy a je rovnocenná se školou ve městě, žáci neodcházejí do měst. Ve svazku Karlovarský venkov nyní naopak některé děti z měst přicházejí do škol v jednotlivých obcích svazku.

Více peněz
Myšlenka svazkové školy poprvé zazněla v Základní škole Mšec už před třemi roky. Po auditu ve škole se ukázalo, že všechny školy v okolí, ať malé, či velké, musí zajišťovat stejný aparát při svém chodu, například revize počítačů. Tím jsou výdaje rozdrobené mezi obce, a pokud by se daly dohromady, mohly by ušetřit.

Školu nemusí totiž zřizovat pouze obec jako příspěvkovou organizaci, ale svazek obcí jako školskou právnickou osobu. Při něm se finance sdruží na jedno místo. To umožní jednak lepší efektivitu při jejich přerozdělování a také získání různých bonusů.

Školská právnická osoba dostane od ministerstva například mzdové prostředky, stejně jako samotná škola, ale také příspěvek na žáka. Ten doposud přicházel obcím do rozpočtu. Tam je tak nepřehledný, že ho starostové většinou nenajdou, a proto ani do škol nepošlou. U školských právnických osob proudí rovnou do jednotlivých škol. Pro letošní rok příspěvek činil zhruba sedm tisíc sedm set na žáka. Navíc svazková škola s několika samostatnými školami dostává finance na odloučená pracoviště.

„O založení svazkové školy jsme začali přemýšlet, aniž bychom věděli, že legislativa už něco takového umožňuje. Později jsme zákonnou možnost objevili," uváděla Šárka Vondrová. Mšečtí obě školy navštívili, hovořili se starosty i předsedy svazků. Chtěli se dozvědět o zkušenostech, obě školy fungují více jak pět let. Dále mšecká škola spolupracuje s ekonomkou svazku Karlovarský venkov. Ta obě stávající školy postavila a vytvořila transformaci z příspěvkové organizace na školskou právnickou osobu

Dotační program
Svazková škola tedy přináší většinou jen samé výhody, ale od roku 2004 v republice fungují pouze dvě svazkové školy. První je svazková škola Karlovarský venkov. Do ní se sdružily tři obce. Druhá se jmenuje Údolí Desné a je na Šumpersku. Ministerstvo školství se svazkovému školství zatím bohužel příliš nevěnovalo. Situace se změnila během posledního půlroku. Mšečtí jednali s ministerstvem několikrát, protože chtěli získat nějakou podporu na zřízeni svazkové školy. Při vzniku svazkové školy se mění pracovně právní i ekonomické vztahy. Je potřeba právník, auditor i koordinátor, který by jednal se starosty. Tyto odborné činnosti nelze zaplatit z rozpočtu školy ani zřizovatele.

„Po mnoha jednáních ministerstvo školství vypsalo dotační program Metodická podpora spolupráce obcí při zřizování svazkových škol. „Bez něj bychom do toho vůbec nemohli jít. Finance z něj přijalo naše občanské sdružení při škole, jako nezisková organizace, která jej mohla získat. Proto nyní můžeme pracovat na metodice," uváděla Vondrová. Metodika by měla být jedním z výstupů. Další bude fungování svazkové školy v praxi. Pomohli by tak dalším starostům i ředitelům při zakládání těchto škol.

Po jednání starostů obcí Tuřany, Řevničov, Srbeč a Jedomělice s předsedou svazku Údolí Desné vznikla už zmiňovaná svazková škola Bez Hranic. Zapojili se do ní Mšec, Řevničov, Srbeč a Tuřany.
„Založit svazkovou školu a vše sladit je velmi náročné, ale myslíme si, že je to správná cesta. Z našeho pedagogického pohledu vidíme už výhodu v tom, že si školy přestanou konkurovat, vzájemně se jakoby osočovat a hrát si na svém písečku. Zkušenosti starostů i ekonomické výsledky ukázaly, že změna prospěla. Nikdo ze zřizovatelů už by se k původní formě nevrátil," zkonstatovala Šárka Vondrová.

Pro děti a rodiče beze změny
Pro děti ani rodiče stávajících škol se nic nezmění. Dětem jen přibudou společné akce s žáky ostatních škol ve svazku. Zrovna tak se změny nedočkají ani zaměstnanci škol. Neubude jich, ani se jim nesníží platy. Ředitelé zůstávají na svých místech. „Není k tomu důvod a v ostatních svazkových školách to také tak funguje.

Při úspoře, která se rýsuje, vlastně finance zbudou. Například v Karlovarském venkově mají nyní nejvyšší platový průměr ve srovnání s ostatními karlovarskými školami," ujišťovala Vondrová.
Ve struktuře svazku je ředitel svazkové školy, který je vlastně manažerem a koordinátorem. Pak jsou jednotliví zástupci pro školky, první a druhý stupeň. Provoz na jednotlivých školách řídí dál ředitelé škol. K tomu jim ve výsledku odpadne celá agenda, kterou doposud i na sebemenší škole vykonávali. Tu dělá najednou pro všechny ředitel svazku.

Ředitelé škol pak mají čas na řízení z hlediska pedagogického a na výuku. Ve svazku ještě pracuje jeden ekonom. Provozní příspěvek na školu zůstává v té konkrétní obci, které byl určen. Pokaždé se obci vyúčtovávají.

Život v obci
Další nemalou výhodou svazkové školy je zlepšení života v obci. Svazek pak bude moci lépe „dosáhnout" na jednotlivé projekty a dotace, které tak budou pro větší počet lidí. Jednotlivé úkony, jednání a počáteční nedůvěra i celkové sladění se zatím jeví jako jediné nedostatky svazkové školy. Potvrdili to i zaměstnanci stávajících svazkových škol. Že svazková škola bude správnou cestou, jak posílit svazkové školství, dokazuje i podpora ministra v demisi Štyse. Přislíbil podporu svazkových škol v rozpočtu.

Bez hranic
Základní a mateřská škola bez hranic byla zapsána do registru zájmových sdružení právnických osob a svazků obcí při Středočeském krajském úřadu.

Nyní musí být udělány změny v rejstříku škol a školských zařízení a zapsán nový subjekt.

„Zatím vše běží. Všichni jsou vstřícní. Teď v podstatě čekáme, jestli ještě nechybí doplnit nějaké dokumenty. Posledním krokem je vybrat ředitele," informovala Šárka Vondrová.
První kolo konkurzu na ředitele svazkové školy běží v tomto týdnu. Druhé se uskuteční devátého prosince. Dále proběhnou účetní převody, předávání dokumentů.

Od ledna do června se ve školách, které do svazku vstoupily, nic měnit nebude. Zatím se bude připravovat nová organizační struktura a sjednocovat vzdělávací program.

Svazková škola

- je školskou právnickou osobou
- může sdružovat několik mateřských a základních škol
- s tím se sdruží finanční prostředky a provoz vyjde ve výsledku levněji
- zkvalitní se i výuka
- dají se například lépe sestavovat pracovní úvazky jazykářů, kteří mohou vyučovat v jednotlivých školách ve svazku najednou
- sdružené školy přestávají mezi sebou bojovat o každého žáka
- sdruží se rámcový vzdělávací program
- školy se specifiky ve výuce mohou tato specifika poskytnout i ostatním
- svazkovou školu vede jeden ředitel, který je spíše manažerem, ředitelé na ostatních školách zůstávají