Stále více lidí bude na konci života potřebovat odpovídající péči. Právě takovou zajišťuje hospicová péče, u nás poměrně mladá disciplína. Poskytuje péči o nevyléčitelně nemocné a umírající. Umožňuje prožít pacientovi poslední etapu svého života co nejkvalitněji, nejlépe ve svém domácím prostředí. Zbavuje ho všech bolestí a tím pacient odchází z tohoto světa vyrovnaný. Pomáhá také blízkým smířit se a vyrovnat s těžkou a smutnou realitou. Může být domácí nebo lůžková.

Historie
Historie hospicové péče začíná už ve středověku, i když tehdy měla trochu jiný charakter. První moderní lůžkový hospic byl založený v Anglii v šedesátých letech. U nás do roku osmdesát devět nic takového nebylo. Lidé umírali většinou sami v nemocnicích vytrženi z domácího prostředí. Smrt se stala jakýmsi tabu. Dnes hlavně domácí hospicová péče vrací pacienty zpátky domů.

První lůžkový hospic byl u nás otevřený v roce devadesát pět v Červeném Kostelci. Nyní je tu čtyři sta padesát lůžek v šestnácti hospicích. Podle normy ve vyspělém světě (5 lůžek na 100 tisíc obyvatel) by u nás mělo být pět set dvacet lůžek. Tato zařízení nezakládají státní instituce, ale většinou různé skupiny nadšenců, kteří chtějí současnou situaci zlepšit.

Nyní chybí lůžkový hospic v Libereckém a Karlovarském kraji. Ve Středočeském by měl být ještě jeden. Zatím je v Čerčanech s kapacitou třiceti lůžek. Domácí hospicovou péči poskytuje pouze deset subjektů.

Domácí péče
Domácí péče je ve světě základem všech hospiců. „Lidé si přejí umírat doma, bohužel u nás k tomu nejsou vhodné ekonomické podmínky. Domácí hospicová péče nebyla donedávna hrazena zdravotními pojišťovnami. Nyní se s novelou zákona o zdravotní péči situace zlepšila. Dále tu nejsou podmínky přímo v rodinách.

Poskytovatelé mají podmínku, že při při domácí hospicové péči musí být s pacientem stále někdo z rodiny doma," uvedl Lubomír Kníže, předseda správní rady společnosti.

To bohužel nejsou rodiny schopny v současné době zajistit. Jsou většinou ekonomicky činní a nemohou zůstat několik měsíců s pacientem doma. Podle Lubomíra Knížete je v české společnosti smrt stále tabu. Blízcí se často nemohou smířit s tím, že pacient je nevyléčitelně nemocný i když jim to potvrdil lékař, a přicházejí pozdě. Pak už není čas na to, aby člověk odcházel vyrovnaný a bez bolesti.
„Berou hospicovou péči jako konečnou. Při tom by měli reálně zvážit, že situace je opravdu taková, jak jim to odborný lékař řekl. On jim říká realitu. Blízcí by se měli podle toho zařídit, protože, když to neudělají, ubližují hlavně pacientovi," doplnil Kníže.

Dvacet čtyři hodin
Hospicová péče o pacienty začíná tam, kde už opravdu nelze léčit. Určit hranici je velice obtížné a většinou to je na ošetřujícím lékaři. Po takzvaném zaléčení, zbavuje pacienty nejen fyzické, ale i psychické, bolesti. Poskytuje psychosociální i spirituální péči.

„Často pacienti na někoho čekají, chtějí se s někým smířit. Když pak za ním přijde, popovídají si, pacient v klidu umírá," přibližoval zkušenosti Lubomír Kníže.

Domácí hospicová péče se poskytuje dvacet čtyři hodin denně. Neznamená to, že u pacienta je stále zdravotní sestra. Poskytovatel je trvale k dispozici. S nemocným musí být právě proto pořád někdo doma, aby sledoval jeho zdravotní stav. Tím se také splní další podmínka hospicové péče, pacient neodchází z tohoto světa osamocen. Pokud již nelze domácí péči zvládnout, volí se lůžkový hospic. tady je lékař, ošetřující personál dvacet čtyři hodin denně. Případně sem dochází psycholog.

Rakovnicko
Hospicovou péči mohou nyní využít i lidé na Rakovnicku. Domácí péči nabízí Hospic knížete Václava se sídlem v Kladně. Pečuje o nemocné z Kladenska a jeho okolí. Proto jeho služby mohou využívat i lidé na Rakovnicku. Jeden z prvních pacientů byl z Rakovnicka. Proto se také společnost rozhodla rozšířit službu na Rakovnicko.

Vedle onkologicky nemocných pacientů, kteří tvoří devadesát procent, se hospic chce postupně zaměřit i na pacienty s Alzheimerovou chorobou.
Je to charitativní obecně prospěšná společnost. Pomáhá tedy i lidem, kteří si takovou péči nemohou zaplatit.

Jak hospic péči zajišťuje, přiblížila ředitelka společnosti Lucia Velesová: „Nyní má hospic osm kvalifikovaných zdravotních sester a vedoucího lékaře. Ten poskytuje konzultace na telefonu i dojíždí za pacienty. Dále je k dispozici paní v oblasti sociální a psychoterapeutické a jeden sociální pracovník."
Na Rakovnicku s hospicem spolupracuje jedna zdravotní sestra. V současné době tu je jedna pacientka.
„Nepečujeme o staré pacienty, jen opravdu o ty nevyléčitelně nemocné a umírající. O staré pacienty se může postarat pečovatelská služba, kde není potřeba zdravotní sestry. Nechceme být této službě konkurencí," upřesnila ředitelka Lucia Velesová. „Pokud někdo potřebuje pomoc, či radu, může se na nás obrátit," dodala ještě Velesová.

Hospic přijímá i pacienty bez doporučení lékaře, ale kvůli hrazení péče pojišťovnou, doporučení potřebuje. Při zhoršení zdravotního stavu, má nemocný nárok na pobyt v nemocnici.