Ti nejlepší hráči Evropy, ke kterým patří i Ondřej Škaloud z Rakovníka, se zde sešli, aby odehráli šampionát, na který bude Česká republika ještě dlouho vzpomínat. Pro českou výpravu to totiž bylo mistrovství velmi úspěšné. Sedm českých hráčů minigolfu totiž získalo vůbec poprvé zlaté medaile v týmové soutěži. Ke zmiňované sedmičce patří i Rakovničan Ondřej, kterému touto cestou Rakovnický deník upřímně blahopřeje. Sehráli během dvou dnů osm takzvaných okruhů a jejich výsledek byl nejlepší: 994 ran průměrem 20,7. Ondřej vyhrál také zlato v soutěži jednotlivců. Titul mistra Evropy z juniorské kategorie jednotlivců se tak do České republiky vrací po dlouhých deseti letech! Do superfinále se probojovalo celkem šest Čechů, z toho pět chlapců – Ondřej Škaloud se stále držel na špici. 

Minigolfu pravděpodobně věnuješ všechen svůj volný čas?
Jen přes zimu hraji hokej. Teď to bude trochu těžší, protože jsem měl trochu problémy s kolenem. Ale jinak jen minigolf. Ve tři končím ve škole a až do sedmi do večera jsem na golfu, a teď o prázdninách pořád.

Kdy jsi s ním vlastně začal?
Asi v šesti, sedmi letech. Tehdy jsme šli celá rodina na minigolfový turnaj. Hrál se ještě na starém hřišti poblíž rakovnického bazénu. Brácha Vít tam tehdy vyhrál a to bylo tehdy příčinou, že jsme ho začali hrát. Já tehdy jen rekreačně, ale bratr se postupně vypracoval a hrál lépe a lépe. Dosáhl v něm mnoho úspěchů. Vyhrál třeba světový žebříček minigolfu Před třemi lety, když založil rodinu, tak s hraním skončil. Já začal v roce 2012 hrát v reprezentaci. Největší úspěch do této doby jsme zaznamenali v roce 2013 v Portugalsku, kde jsme s kluky skončili třetí.

Jak se v Ostravě v takových vedrech hrálo?
Turnaj se hrál pod střechou. Ale je pravda, že velká vedra nejsou ideální. Nejlépe se hraje, když se teploty pohybují kolem dvaceti stupňů.

Popiš nám finálové boje…
Před posledním kolečkem týmových soutěží jsme prohrávali s Německem, což byl snad náš největší soupeř. Vedl o dva údery. Během šesti kol jsme je museli stáhnout, což se povedlo.
Když bylo další den finále jednotlivců, tak jsem šel do posledního kola a byl jsem na plichtě také s jedním Němcem. Měl jsem náskok. Dvě dráhy před koncem jsem vedl o dva údery. Po rozstřelu rozhodla v můj prospěch dvanáctá jamka. Hrál jsem první a dal jsem eso. On hrál druhý a už bylo vidět, že to nedá.

Jaká byla atmosféra v publiku?
Sešlo se tam hodně českých fanoušků. Takže byla krásná, nepopsatelná. Mě si okamžitě odchytila televize, ani nechci slyšet, co jsem jim tam říkal. Byl jsem rozrušený. No bylo to nádherné, obzvláště když jsme vyhráli také jako tým. A spoluhráčka Alena také vyhrála zlato v jednotlivcích. Tři zlaté, to se za jeden šampionát nikdy českému reprezentačnímu týmu nepovedlo. Je to nádherný úspěch.

Jaké jsou tvé další plány?
Ve sportovním životě to nechám osudu. Máme za sebou velký úspěch a uvidíme, co nám další turnaje přinesou. Úspěch je pro mě už to, že hraji za třetí nejlepší tým extraligy, takže to je špička. Jsem za to vděčný. V září jdu do třetího ročníku na rakovnickém gymnáziu. Rád bych se jednou věnoval historii. Třeba učil děti dějepis. Ve škole mě totiž nejvíce kromě tělocviku baví právě dějepis a literatura.