Online výuka byla interaktivnější a modernější, ale i méně osobní a odtažitější

„Musím se přiznat, že to byla výzva. Jednalo se o nelehkou situaci jak pro vyučující, tak pro samotné žáky, potažmo i jejich rodiče. Rychlost změn byla překotná a na rozhodování bylo jen minimum času,“ upozorňuje mladý učitel.

Distanční výuka přivodila učitelům řadu otázek, se kterými nebylo úplně jednoduché se vypořádat. Například jakým nejefektivnějším způsobem se s žáky spojit? Kolik jim zasílat práce a jaké předměty „upřednostnit“ před ostatními? Nebo jak žákům poskytovat smysluplnou a relevantní zpětnou vazbu? „Otázek bylo opravdu hodně a troufám si tvrdit, že na většinu z nich jsme nakonec, i přes občasná zaškobrtnutí, společně s žáky dokázali vyzrát. Výuka se nezastavila, pouze se musela přizpůsobit omezením doby. Stala se sice interaktivnější a modernější, ale zároveň, a to i navzdory častým videohovorům, méně osobní a odtažitější,“ přiznává Tomáš Jun.

Zdroj: archiv Tomáše Juna

Úbytek klientely rakovničtí tatéři rozhodně nepociťují

Ten je zároveň skeptický k názorům, že online přístup je výukou budoucnosti. „Online výuku chápu jako jakýsi doplněk a nadstavbu, která zcela rozhodně najde své uplatnění při dlouhodobějších žákovských absencích nebo při domácí přípravě. Osobní kontakt mezi vyučujícím a žáky je ovšem nenahraditelný. Obdobný názor má i většina mých žáků,“ upozorňuje Tomáš Jun, který se již velmi těší na září, až se opět se svými žáky bude moci vidět v normálních podmínkách. „Zní to zvláštně, ale chybí mi i to jejich zlobení,“ dodává s úsměvem.