.
„Pokaždé se sem moc těšíme. Jsme tady v chatě Irena s péčí manželů Závorových spokojeni. Dobře tu vaří. Jezdíme sem už pravidelně," řekla předsedkyně svazu Hana Černá. To, že jezdí na stejné místo, je pro rekreanty také výhodou. Protože téměř všichni mají slabý zrak a hůře se pohybují, znalost prostředí jim pomáhá.

Letošní pobyt přinesl jedno zpestření a dalo by se říci, že je s muzikou. Poprvé sem totiž letos přijel Jaroslav Dvořák. Přivezl si s sebou varhany, takže si parta seniorů společně i zazpívá. „Zpíváme české a moravské lidovky, staropražské písničky," shodují se oslovené dámy.

Jaroslav Dvořák začal už jako kluk hrát na housle, pak se sám naučil na pianino, hrál také na harmoniku a jak sám říká, na stará kolena si pořídil klávesy. Má rád swing, který ještě jako mladý zažil. Doma poslouchá i vážnou hudbu. Tady přizpůsobil svůj repertoár ostatním. „Jsem doma sám a musím se něčím zaměstnat, proto hraji. Jsem rád, že jsem se dostal sem do téhle společnosti."

Kromě zpěvu a povídání senioři chodí na procházky, nebo se koupou v bazénu.
Čas strávený u velkého rybníka a s dobrou partou všem opravdu prospívá. „Chtěli bychom sem jet také příští rok, i když nás už ubývá. Ale záleží na tom, jestli nás opět podpoří nějací sponzoři. Obcházíme je každý rok a peníze se čím dál hůře shánějí. Chtěla bych poděkovat všem, kteří nás podpořili. Bez toho by sem mnozí z nás nemohli přijet," zkonstatovala Hana Černá.

Protože zařídit celý pobyt není vůbec jednoduché, všichni rekreanti děkují Haně Černé, Ladě Rážové a Marii Klokočníkové, které mají to, že se všichni v Jesenici po roce scházejí, nejvíce „na svědomí".
Každý, kdo by chtěl, může se do svazu nevidomých a slabozrakých zapojit. Jeho členové se scházejí každé druhé pondělí v měsíci v budově městské knihovny ve 13 hodin.