Jak ale vypadá nyní? Už teď při vstupu dovnitř se člověk přenese do doby, kdy roubenku stavěli staří tesařští a zedničtí mistři.

Původní postupy
Teď tu sice s fortelem pracují zedníci dnešní doby, ale dodržují staré pracovní postupy. Už při vstupu na půdu vás překvapí vůně dřeva z nového krovu a právě zasychající hliněná podlaha. Hodně poškozený krov musel být nahrazen až z osmdesáti procent novými trámy. Ty jsou samozřejmě ručně tesané. Několik původních trámů zbylo hlavně ve štítu. Až na ručně tesané trámy, které vyrobila na zakázku specializovaná firma, dělala veškeré práce na krovu tesařská firma z Nového Domu.

Práce to nebyla jednoduchá. Celá konstrukce krovu se převezla do haly, kde se postupně rozebírala. Společně s památkáři se určovalo, který trám bude nahrazen. Rovněž nová je na půdě podlaha. Stará zůstala jen nad největší místností.

Na novou podlahu z kulatiny ale přišla stará hlína. Tu zedníci pěkně z půdy vynosili, rozmíchali v míchačce s vodou a opět nalili na podlahu. Zespoda kulatinu vyspárovali a nabílili vápnem.

Jednotlivé místnosti
I když stavba vypadá zvenku na první pohled malá, vevnitř nabízí několik místností. V chodbě na první pohled upoutají železná dvířka. Ta patří k chlebové peci, která pokračuje do zadní místnosti. Sem přijde původní dlažba z roubenky. V nejzadnější místnosti vysychala dlažba cihlová. Ta bude i v budoucí kuchyňce. V další místnosti, kde se plánuje sociální zázemí, se právě pokládala keramická dlažba. Největší místnost dostane dřevěnou podlahu. Vyhřívat ji budou krbová kamna.

Spáry v roubených stěnách se vyplnily vatou z technického konopí. Povrh se zamazal hlínou. Na zděné příčky přišla vápenocementová omítka. Nakonec všechny stěny dostanou bílý nátěr vápnem. Ale návštěvníci se bát nemusí, že jim roubení zůstane skryto. V jedné místnosti vyrostla roubená příčka, která se nechá bez omítky.

V největší místnosti právě zedníci jedné rakovnické firmy nahazovali jediný původní strop i stěny hliněnou omítkou přivezenou až z Olomouce. „Dělá se nám s ní dobře, pěkně lepí,“ pochvalují si všichni.

V některých místnostech se zachovaly staré dřevěné zárubně, a k nim kupodivu zůstaly i dveře. Zatím odpočívají ve stodole, aby se nakonec vrátily na původní místo. Do místností, kde zárubně chybí, truhláři vyrobí nové i s dveřmi.

Opět budou postupovat postaru. Dveře udělají ze širokých prken, které mezi sebou spojí drážkami, takzvanými rybinami. Takže na dveřích nebude jako výztuha napříč přitlučené široké prkno.

Dojmu, že vstupujete do starých časů, nabydete, ještě než vstoupíte do roubenky. Projdete po chodníku z nestejně velkých plochých kamenů. Teď ještě až roubenkou zavoní chléb právě vytažený z pece, obrázek bude dokonalý.