Přestřižení pásky ale nebylo samozřejmě vše. Děti si nové hřiště hned vyzkoušely. Kromě toho se vyřádily na nafukovacím hradu. Pak je čekala nová soutěž s názvem Co víš o českém zemědělství. Soutěžily ve třech kategoriích: předškoláci, žáci prvního a druhého stupně. Formou kvízu si vyzkoušely své znalosti. Například předškoláci odpovídali na otázku, z čeho se vyrábí sýr, mladší školáci z čeho se mele mouka a ti starší z čeho se lisuje olej. Poznávali také semena, obilniny nebo pícniny.

Vyhrát mohl každý. Za účast dostal drobnou odměnu. Až na závěr účastníci mezi sebou losovali o tři modely traktorů. Dva skutečné, špičkové, dokonce jeden model k výročí firmy, která je vyrábí, si také mohli prohlédnout a prolézt doslova skrz naskrz na výstavě zemědělské techniky. Na jejich všetečné dotazy odpovídali pánové, kteří s nimi brázdí pole.

Posvícenskou akci připravilo také místní občanské sdružení Lišanská šlapka. Proč spojili otevření hřiště se zemědělstvím, vysvětlil za Lišanskou šlapku Jaroslav Mikoláš: „Chceme propagovat české zemědělství a potraviny. Zemědělství a vesnice jsou spolu svébytně spojeny. Dnes počet lidí pracujících v zemědělství ubývá a i děti na vsi o něm nic nevědí."

Proto organizátoři oslovili Zemědělský svaz České republiky, který podobné zemědělské soutěže připravuje. Děti se tak začaly o zemědělství trochu zajímat a přemýšlet o něm. Soutěž procházely s rodiči a radily se s nimi. Pokud je v obci dobře fungující firma, je to nakonec ku prospěchu všech.
Komu vyhládlo, mohl si dát pečenou vepřovou kýtu a za studena chmelený ležák z rakovnického pivovaru. Ten získal první cenu jako regionální potravina Středočeského kraje. Pro dobrou náladu hrála kapela.

Pamětníci si s chutí zavzpomínali nad kronikou JZD Lišany, vedenou od roku 1973. Ta se v Lišanech dostala po letech na světlo poprvé. Je to vlastně jediný dokument, protože archiv JZD Lišany se nedochoval.

S novým hřištěm byla spokojena také starostka Lišan Dana Medřická: „Před rokem jsme si se zemědělskou firmou slíbili, že si za darované peníze postavíme hřiště. Jsem ráda, že se to splnilo. Doufám, že si ho užijeme ve zdraví a ve spokojenosti. Děkuji všem, kteří nějakou měrou přispívají k rozvoji obce."

Hřiště doposud využívaly děti z mateřské a základní školky. Byly na něm staré kovové prvky. Za příspěvek tu přibyly další dřevěné herní prvky. „Ke sto tisícům jsme přidali zhruba čtyřicet tisíc z obecního rozpočtu, abychom mohli koupit tuto sestavu," vysvětlovala starostka. Na hřiště může přijít každý, ale měl by se chovat podle provozního a herního řádu.