Vedoucí odboru školství, památkové péče, kultury, tělovýchovy a cestovního ruchu Tomáš Kapsa nejprve přiblížil procesy rekonstrukcí a restaurování historických objektů, zmínil například kapličku ve Zderazi, Roubenku Lechnýřovnu, lihovar v Olešné, jež je součástí zámeckého objektu. Dále popsal restaurátorské práce na soše sv. Jana Nepomuckého u Pustovět, jejíž autorem je slavný Matyáš Bernard Braun.

Tomáš Kapsa pochválil také experimentální zastřešení a odvodnění hradu Krakovec. „Vedl k němu ale mnohaletý složitý proces. Vznikla řada projektů a až po patnácti letech Národní památkový ústav svolil k zastřešení hradu,“ poznamenal Tomáš Kapsa.

Pak už se dostalo na hlavní téma přednášky, a to popis opravy čelní fasády rakovnického muzea a restaurování opatského znaku. Kastelán kláštera Plasy Pavel Duchoň, který byl na přednášce rovněž přítomen, totiž objevil jeho skutečný původ. Znak nebyl znakem plaského kláštera, ale šlo o osobní znamení/štítek posledního opata Celestina Wernera.

Jan Turský, který znak, ale také ostění hlavního vstupu, restauroval, vysvětlil restaurátorský proces a vyzdvihl především pozlacení znaku z roku 1781. „Podle mého názoru musel být znak pozlacen již v době svého vzniku a celé průčelí po zrestaurování opravdu prokouklo,“ pochvaloval si.

Památkářka z NPU Eva Volfová v závěru popsala všechny zásadní opravy, kterými rakovnické muzeum v posledních pěti letech prošlo.