V areálu místních chovatelů byla například k vidění kolekce bažantů, mezi nimi bažant ušatý, diamantový, královský. Dále kachna: čárkovaná, hnědá. Z papoušků se tu pyšnil lori žlutohnědý, papoušek nádherný, královský. Nechyběly ani andulky či křepelky.

Chovatelé vybírají ptáky tak, aby každý rok výstava vypadala jinak a nabídla lidem pokaždé nějaký tahák. Letos to byli například loriové.

Tomáš s Ondrou si postupně prohlédli všechny ptáky. Tomáš doma chová mníška šedého. Ondra papoušky neofémy bourkové, zebřičky, chůvičky, korely, pak ještě kachny čárkované a holuby. „Přišli jsme se podívat, co je nového. Zatím nic nesháníme," vysvětloval Ondra. Toho nejvíce baví neofémy, zkrátka větší ptáci. Tomáš s chovem začíná, ale možná ho postupně také rozšíří. „Možná, že tenhle mníšek začne mluvit. Zatím říká čau," pochlubil se Tomáš.

„My máme ještě doma velkého žaka a ten už říká ahoj, dobrou noc. Naučili jsme ho to vlastně všichni. Slyší, jak si povídáme. Začal mluvit vlastně sám," přidal se Ondra.

Výstavu každoročně připravují členové Českého svazu chovatelů ve Mšeci. Předseda organizace Ladislav Uher nastínil situaci:

„Je nás deset členů. Z toho osm starších šedesáti let. Teď ale máme dva dorostence. Výstavu připravujeme každý rok. Je vlastně jediným přivýdělkem." Většina chovatelů jsou „papouškáři". Dříve členové chovali králíky, holuby, ale s přibývajícím věkem od toho upustili. V době nejvyšší popularity chovatelství měla mšecká organizace i sto čtyřicet členů. Chovatelé si vybudovali i stávající areál. Po revoluci s novými možnostmi vyžití zájem upadal.

Ladislav Uher chová papoušky, speciálně alexandry a jejich barevné mutace. „Originál je zelená barva a z té vznikla už spousta kombinací. Například žlutá, modrá, šedá, kobaltová. Je to ale záležitost financí, protože čím vzácnější mutace, tím dražší," popisoval Ladislav Uher.

Kromě alexandrů má chovatel také mluvícího žaka. Musí být sám, protože jakmile je v páru, nemluví. Některé plemeno má k mluvení výborné vlohy, některé se nenaučí mluvit vůbec. Nejvhodnější jsou amazoňané a žako. Jakmile začnou s člověkem komunikovat, slova se naučí sami.

„Většinou pochytí, co nechcete. Náš papoušek pozdraví a pak říká slova, která se nedají opakovat. Občas vás překvapí," popisoval Ladislav Uher.

Kromě prohlídky výstava umožňovala i nákup ptáků. K dispozici bylo asi čtyři sta kousků. I zájem podléhá módní vlně, každý rok si lidé žádají něco jiného. Jednou se ptají po andulkách, které zrovna ten rok moc nejsou. Příští rok je jich dostatek, ale oni chtějí zase něco jiného. Přijíždějí sem z Plzně, Prahy, Karlových Varů.