Velké přírodní hodnoty Křivoklátska vedly již před více než 30 lety k myšlence na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.

Státní program ochrany přírody a krajiny, přijatý Vládou České republiky v roce 1998, uložil ministrovi životního prostředí prověřit možnost vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. V současné době jsou soustřeďovány a zpracovávány informace nezbytné k rozhodování o dalším postupu při přípravě vyhlášení parku. Území navržené pro ochranu formou NP bylo vymezeno na základě syntézy velmi širokého spektra přírodovědeckých, hospodářských apod. podkladů. Celková plocha stávajícího návrhu činí cca 113 km2. Hranice je, pokud to lze, vedena tak, aby nebyla zahrnuta zastavěná území sídel, větší zemědělsky obhospodařované plochy apod.

Její návrh je pracovní a předpokládá se, že bude dále upřesňován.


Klíčovým motivem pro ochranu tohoto území formou národního parku je ochrana souboru přírodních hodnot, které souvisejí především s tzv. říčním fenoménem. Jde o ojedinělou modelaci terénu, která vznikla působením řeky Berounky a jejích přítoků v geologicky příhodných podmínkách. Hluboce zaříznutá údolí, četné vrcholy kopců, strmé srázy se skalisky a sutěmi umožnily dlouhodobou existenci širokého spektra druhů rostlin a živočichů s rozdílnými požadavky na prostředí.

Další významnou okolností je skutečnost, že toto území je součástí jednoho z největších souvislých lesních celků ve vnitrozemí ČR. Historicky byla pro zachování přírodních hodnot příznivá okolnost, že toto území bylo součástí tzv. královského hvozdu.
Velký rozsah souvislého lesa a rozmanitost stanovišť umožnila zachování vysoké druhové pestrosti. Na území Křivoklátska se vyskytuje např. více než 1800 druhů cévnatých rostlin, 84 původních druhů dřevin a 155 druhů ptáků (z nich 120 druhů zde hnízdí).

Založení národního parku v tomto území by bylo formálním potvrzením jeho přírodních hodnot a především významným krokem k vytvoření podmínek pro jeho účinnou ochranu.
V následujícím textu uvádíme odpovědi na nejfrekventovanější dotazy, které se vyskytly v debatě o záměru se zástupci dotčených obcí:

1) Jaké potenciální výhody může obcím a místním občanům přinést zřízení a existence Národního parku?
Usnadní se přístup k finančním podporám z veřejných zdrojů pro obce i soukromé subjekty. Omezí se riziko umístění investic ohrožujících životní prostředí. Zvýší se atraktivita území pro návštěvníky včetně zahraniční klientely, což vytvoří příležitost pro rozvoj drobného místního podnikání. Národní park je jedinou mezinárodně známou a uznávanou kategorií ZCHÚ. V chráněných územích prokazatelně roste cestovní ruch až 4x rychleji než jinde.


2) Jak může existence NP ovlivnit zaměstnanost místních lidí v regionu?
V souvislosti s existencí NP se předpokládá určitý nárůst pracovních příležitostí v místě (dle analogie s velikostně podobným NP České Švýcarsko). Nárůst bude směřovat zejména do péče o NP, příp. do oblasti služeb cestovního ruchu.


3) Jak mohou obce ovlivnit podobu zřizovaného NP?
Předpokládá se účast obcí v procesu celé přípravy vyhlášení NP.
4) Jak mohou obce v budoucnu uplatňovat své zájmy na území parku?
Zástupci obcí musí být delegováni do Rady NP, kde mohou uplatňovat zájmy obcí.
5) Bude mít NP nějaké ochranné pásmo?
Zřízení ochranného pásma se nepředpokládá, jeho funkci bude plnit stávající CHKO.
6) Jak existence NP ovlivní možnost sběru lesních plodin (houby, maliny, ostružiny)?
Sbírat lesní poldy na území NP není dle platné legislativy zakázáno. Určité omezení v tomto ohledu představují pouze území prvních zón v důsledku omezení vstupu. Místní obyvatelé (vlastníci nemovitostí a osoby jim blízké) v katastrálních územích zasahujících do NP mohou však mít vstup zaručen na území celého NP.
7) Jak bude upraven vstup a pohyb občanů na území NP?
Na území NP je pohyb osob neomezen s výjimkou prvních zón, kde je povolen pouze po značených cestách. Z tohoto omezení lze zřídit výjimku pro místní obyvatele a osoby jim blízké. Toto bude zahrnuto do návštěvního řádu NP, základního dokumentu schvalovaného při vzniku NP. Omezení vstupu se rovněž nevztahuje na vlastníky a nájemce pozemků.
8) Jak existence NP ovlivní zřizování nových turistických tras?
Předpokládá se, že stávající síť turistických cest zůstane rámcově zachována. Její doplnění není vyloučeno.
9) Jak bude zřízením a existencí národního parku ovlivněn územní rozvoj obcí?
Rozvoj obcí a regulace zůstane ve stejném režimu jako v CHKO.
10) Může park napomoci řešit problémy infrastruktury obcí (vodovody, kanalizace, čištění odpadních vod)?
Ano, při poskytování dotací z veřejných prostředků jsou upřednostňovány žádosti obcí na území NP. V některých případech lze získat výrazně vyšší procento podpory. Ve smyslu směrnic Operačního programu Životní prostředí jsou v těchto záležitostech obce ležící v NP a jeho ochranném pásmu jednoznačně preferovány.
11) Jak existence národního parku ovlivní možnost získání palivového dřeva včetně eventuelní samovýroby v místních lesích?
Hospodaření ve státních lesích, kde nyní hospodaří Lesy ČR, přechází na Správu NP. Na většině území parku bude pokračovat hospodaření a tudíž zde bude produkováno mj. palivové dřevo, jehož získání bude i nadále možné formou samovýroby. Spekulace o tom, že většina území NP bude od počátku bezzásahová, nejsou pravdivé.
12) Je možné do NP umisťovat včelíny?
Pro umisťování včelínů platí stejná pravidla jako v CHKO.
13) Jakým způsobem bude v NP upraven výkon práva myslivosti?
Území NP bude i nadále myslivecky obhospodařováno. Na pozemcích ve vlastnictví státu se předpokládá vznik honiteb na celém území NP, jejichž lokalizace může být vůči území parku posunuta až o 10% vně i dovnitř NP. Myslivost v NP může být organizována tak, aby byla možná účast místních zájemců.
14) Jak se změní administrativní zátěž (podmínky pro stavební a podobná řízení) pro
občany?
Státní správa ochrany ZPF a státní správa rybářství přejde, s výjimkou pravomocí ministerstev, na Správu NP. Jinak zůstává situace stejná jako v CHKO.
15) Může park napomoci řešit nárůst nároků na likvidaci odpadů související s předpokládaným nárůstem turistického ruchu?
Správa NP se může podílet na úklidu (likvidaci odpadů) pozemků ležících v NP.
16) Může park napomoci likvidaci starých skládek apod. na území obcí (v jejich katastrech)?
V rámci krajinotvorných programů MŽP je ve zvlášťˇchráněných územích možné čerpat finanční prostředky na likvidace černých skládek. Na celém území NP, jako nejvyšší kategorii územní ochrany v ČR, je tato možnost zaručena.

Vysvětlivky k použitým zkratkám:
NP – národní park
CHKO – chráněná krajinná oblast
MŽP – Ministerstvo životního prostředí
ZCHÚ – zvlášť chráněné území
ZPF – zemědělský půdní fond