V Rakovníku doposud participativní rozpočet zaveden nebyl. „Bavili jsme se o tom s koaličním partnerem s tím, že do budoucna by bylo možné domluvit se na nějaké částce řádově ve statisících. Byl by to jakýsi pokus. Veřejnost by navrhla projekty v rámci svého okolí, které by chtěla realizovat. Poté by se nechalo odhlasovat a projekt, který by byl nejúspěšnější, by byl z něho financován. Pro letošní rok ale nic takového nemáme,“ uvedl rakovnický starosta Pavel Jenšovský.

Ten vidí v participativním rozpočtu spíše negativa. „Myslím si, že veřejnost se bude jen velmi obtížně shodovat na tom, který projekt bude nejúspěšnější. Někdo bude prosazovat ten, který je jeho v blízkosti bydliště, nebo co se mu líbí. Drtivá většina veřejnosti tedy bude ke konečnému výsledku kritická,“ uvedl Pavel Jenšovský. Dalším negativní stránkou je podle něj fakt, že participativní rozpočet zaměstná dalšího úředníka. „Bude muset s veřejností komunikovat a řešit administrativu, proto si myslím, že participativní rozpočet má více negativ, než pozitiv. Nicméně alespoň jednou bychom to zkusit mohli,“ dodal rakovnický starosta.

V Jesenici už letos část peněz, o jejichž využití by rozhodovala veřejnost, vyčlenili. „Pro Podbořánky, které patří pod naši správu, jsme vyčlenili dvě stě tisíc korun. Lidé si mohli rozhodnout, jak s penězi naložit a nakonec zvítězilo zřízení travnatého hřiště. My jsme jim ještě něco málo doplatili, protože finální částka dvě stě tisíc o něco převýšila,“ přiblížil starosta Jesenice Jan Polák, podle něhož je participativní rozpočet pozitivní věcí hlavně pro menší obce. „Je to o komunikaci. v Podbořánkách už jsou plány na další léto. Hlavně pro menší obce, kde je pár trvale žijících obyvatel, je to zajímavá forma, jak je zapojit do všeobecného dění. Dokonce vím, že jsou lidé tak snaživí, že se snaží sami požádat o dotace přes nejrůznější nadace a získat tak finance na další věci, které by se daly vylepšit. My se jim snažíme vyjít naproti a myslím si, že to zatím funguje.“

Příkladem města, kde s participativním rozpočtem mají zkušenosti, je nedaleké královské město Slaný. Jeho občané měli letos možnost do konce června hlasovat v rámci projektu Milión pro občany. Aktivní jednotlivci i celé skupiny předložili celkem šest nápadů a zlepšováků pro lepší život ve městě. Radnice už vítěze soutěže zná, stejně jako projekt, kterému veřejnost poslala nejvíce hlasů. O tom, zda dá město návrhu zelenou a bude realizován, se dovědí autoři projektu i Slaňáci po jednání rady města, která zasedne 18. července.

Vítězem může být jen jeden, ale jak stojí v pravidlech soutěže, dostane se i na další do vyčerpání alokované částky, jíž je v tomto případě avizovaný milión korun. Mezi návrhy byl vznik dětského hřiště s herními prvky a vhodnou plochou v lokalitě Háje, třetí a čtvrtá etapa rozšíření Hradu Kocour, modernizace rozběžiště na atletickém stadionu, Rozšíření cyklohřiště Háje a úpravy křižovatek a vznik přechodů s bezbariérovými nájezdy v ulicích Třebízského a Stehlíkově.

V loňském ročníku v devítce projektů u Slaňáků nejvíce zabodoval návrh Sylvie Webingerové, Nevyloučená Pražská. Mládež se tak například dočkala ohraničeného prostoru pro míčové hry mezi paneláky v Pražské ulici za bezmála půl milionu korun.