Ve středověku a novověku to bylo znamení do vosku, kovu nebo laku zhotovené otiskem tvrdého pečetidla. Podstatou pečetě je obraz nebo znak v pečetním poli. Kolem je opis, slova psaná na obvodě pečeti, provedená výrazným písmem, vyznačující majitele pečeti, ať už to byl jednotlivec nebo společnost. Od 7. století se pečetěmi ověřovaly listiny a nahrazovaly tak podpis majitele. Nejstarší dochovaná pečetidla v Čechách jsou ze 13. století a nejstarší dochovanou pečeť města Rakovníka máme z roku 1357 (za vlády krále Karla IV.). Je tedy 655 let stará.

Od které doby Rakovník pečetil, se nezjistilo. Pečetění povolovali panovníci. Pro Rakovník to byl křivoklátský hejtman. Rakovník byl až do roku 1588 městem nesamostatným (komorním), závislým na Křivoklátě. Na nejstarším dochovaném pečetidle města Rakovníka mezi dvěma kružnicemi čteme tento latinský nápis: S´.MINVS.CIVITAT´.RAKONICENS´, tj.: Pečeť menší města Rakovníka. První slovo (SIGILLVM) je zkráceno a naznačeno jen počátečním písmenem S s odsuvníkem. Také třetí a čtvrté slovo je zkráceno a naznačeno odsuvníkem.

Nejstarší zachovaná pečeť města Rakovníka se do ČSR dostala až po roce 1918. Po vzniku republiky k nám byly z Vídně dovezeny archiválie, které se týkaly území ČSR. Byly mezi nimi také listiny plasského kláštera o jednotlivých vesnicích, příslušejících k tomuto klášteru. A právě na listině z roku 1357 o vsi Boru u Plas je krásná pečeť Rakovníka.

Otisky pečetidel se dělaly původně do čistého včelího vosku, který je nažloutlý. Protože pečetě používali jednotlivci i stavové, začalo se pečetění barevně rozlišovat. Vosk byl pak barven i na červeno, zeleno a černo. Voskem červeným pečetívali do XIV. století jen panovníci. Jim také příslušelo právo udělovat povolení k pečetění voskem určité barvy jednotlivcům a korporacím.

Rakovníku dovolil král Vladislav II. dne 12.2.1482 pečetit voskem zeleným. Ale už v roce 1500 stejný král majestátem z Budína (dnes Budapešť) dovolil městu Rakovník používat vosk červený, jako městu královskému. Vznikla tak anomálie, protože jak již uvedeno Rakovník až do roku 1588 (za krále Rudolfa II.) byl závislý na Křivoklátu.

Tolik informace o nejstarší dochované pečeti. Můžeme ještě dodat, že se našlo původní pečetidlo, kterým byla pečeť zhotovena. Našel je mezi muzejními sbírkami rakovnického muzea bývalý správce sbírek muzea, učitel Jan Renner.

Pečetidlo je mosazné, průměr činí 34 mm, síla destičky je 2 mm. Legenda pečetě začíná rovnoramenným křížkem přímo nad hlavou raka. Tak začínají legendy na všech starších pečetích. Souvisí to se starým křesťanským zvykem, kdy začínali naši předkové každou práci křížkem a modlitbou, vzpomínkou na Boha, jehož pomoci se dovolávali při každém započatém díle. Popisované pečetidlo má písmo velké, majuskulní (tj. výška všech písmen je přibližně stejná), které bývalo používáno až do XV. století. Použitý jazyk na pečetích je latinský.

Ve středověku byla latina užívána ve školách i úřadech a také všechny písemnosti byly v latině.

Autor: František Krejčí