Proč jste se rozhodl pěstovat masožravé rostliny?
Vždy mě lákaly zvláštní druhy rostlin. Masožravky mě dostaly před lety tím, že nejsou v říši rostlin obětí, na kterých se pasou býložravci, naopak jsou dravci, kteří si doplňují svůj jídelníček chyceným hmyzem.

Jak se z nich dravci staly?
Masožravky obecně rostou na chudých, většinou písčitých půdách, na rašelině s málo živinami. Jsou málo konkurence schopné, potřebují hodně světla. Příroda je proto vybavila touto schopností, vylepšit si příjem živin. Mezi ostatními rostlinami, které by je zastínily, by zahynuly. Proto jsou až na výjimky světlomilné. 

Čím se tedy živí?
Většinou hmyzem, ale je prokázáno, že některé druhy si klidně troufnou na drobné hlodavce až do velikosti krysy. Asijské láčkovky vytvářejí láčky až o objemu dvou litrů a v nich se našly kosterní pozůstatky ještěrek, žabek.

Kolik je druhů masožravek a kolik jich máte doma?
Až šest set a stále se nacházejí nové. Já mívám doma kolem stovky taxonů různých kultivarů a druhů. Je to moje sběratelská vášeň. 

Dokáží u nás přezimovat?
Evropské druhy jsou adaptované. Většinu přezimující orgány zatáhnou do země . Ale láčky královen masožravých rostlin, severoamerických špirlic, by v naší běžné zimě rozlámal sníh. Severské druhy vydrží zimu do minus dvaceti. Ale u většiny druhů, zvlášť, když má pěstitel jednu od každého druhu, přezimování venku neriskuje. O to se pokoušíme až při větším počtu rostlin ve sbírkách. Někdy se to daří a někdy ne. Letošní zima byla pro rostliny velkým testem a řada z nich uhynula. 

Dají se masožravky nějak rozdělit?
Například podle kontinentů, kde rostou. A rostou snad všude, kromě polárního kruhu. Nejběžnější rozdělení je podle typů pastí. Nejznámějším druhem je mucholapka podivná. Roste pouze v Severní a Jižní Karolině v USA. Má jako jediná aktivní druh pasti. Při podráždění past zavře během půl vteřiny, což je fascinující. Dále jsou to severoamerické špirlice rostou v mokřadech. Vytváří gravitační pasti - zužující se láčky. Některé rostou v tekoucí vodě, jako špirlice papouščí (Sarracenia psitacina) a inspirovali člověka k pletení proutěných vrší na ryby. Špirlice inspirovala i naše skláře při výrobě štíhlých váz pro jednu květinu. Špirlice bělohlavá zase byla bezpochyby inspirací pro naše dámy krajkářky. 

Roste některá masožravka u nás volně v přírodě a kde?
Určitě. U nás rostou hlavně rostliny s lepivými listy, s takzvanými adhezními pastmi. Jsou to hlavně zástupci rodu rosnatek (rod Drosera), například rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), u nás nejrozšířenější, ale chráněná. Dále rosnatka anglická (Drosera anglica) a naše nejvzácnější rosnatka prostřední (Drosera intermedia). Je to kriticky ohrožený druh. Pak u nás roste tučnice (rod Pinguicula) - obecná, Dostálova a česká. Rozšířeno je tu i několik druhů bublinatek (rod Utricularia), ty mají rády vodní prostředí. I u nás na Rakovnicku rostou. Velmi známá je přírodní rezervace V Bahnách u Třtice, kde jsou rosnatky. 

Kdy kvetou?
V přírodě v dubnu a začátkem května. Protože jsou málo konkurenceschopné, musí rychle vykvést a vysypat semena, dříve než je zastíní agresivnější vegetace. 


Jsou masožravky náročné na pěstování? Zvládnou to i začátečníci?
Že jsou náročné, je všeobecně rozšířený omyl. Ještě před čtyřiceti lety byly považovány za náročné, ale z našich pěstitelských zkušeností pozorujeme, že při dodržení základních pravidel si může z pěstování masožravek radost udělat každý.

Které jsou to zásady?
První je dostatek světla. Jen rosnatky mají raději rozptýlené světlo. Druhou zásadou je optimální pěstitelský substrát 2 díly přírodní neupravované rašeliny vylehčené jedním dílem hrubšího písku nebo agroperlitu. Třetí pravidlo je správná zálivka, nejlépe dešťovou, tedy měkkou, vodou. Ideální pěstitelskou nikou je pořádná podmiska pod květináčem naplněná vodou dva až tři centimetry. Substrát by neměl nikdy vyschnout. Rostlinám prospívá letnění a rosení. Chtějí vyšší vzdušnou vlhkost. Čtvrté pravidlo se týká zimování. Na zimu by měly mít rostliny vegetační klid. To znamená, pěstovat je ve světlé , chladnější místnosti, o teplotě 5 až 10 stupňů Celsia. Vhodná místa doma jsou to okénka v koupelnách, garážích, předsíních, kde se netopí. Pokud to někdo nemůže splnit, lze rostlinky při pokojové teplotě přisvítit. Ony si sice neodpočinou, ale přežívají. 

Co s rostlinami děláte o prázdninách, když odjedete na dovolenou?
Postavím je do větších podmisek, aby měly co nejvíce vody. Dají se udělat jednoduché závlahové systémy, například obrácená petka s vodou v květináči. Nejjednodušší je všechny rostliny posadit do větší nádoby s vodou, tak moji týdenní nepřítomnost vydrží. Lze také domluvit malou zalévací službu mezi známými. 


Říkáte, že chytají hmyz. Mohou posloužit například jako mucholapka v kuchyni?
Ano, některé druhy, například mexické tučnice zájemcům o pěstování doporučujeme. V kuchyni na parapetu zbaví kuchyň octomilek. Ze stejného důvodu je dávají zahradníci do skleníku, aby vychytaly škodlivý hmyz. 

Kde mohou lidé vaše masožravky vidět?
Například na největší výstavě na okrese pod názvem Tajemný svět masožravých rostlin na botanické zahradě v Rakovníku o rakovnickém posvícení 2. a 3. září. Výstavu připravujeme tři: Marek Röder, Michal Trpišovský a já.