Práce na humanitárním projektu výstavby hospice a pobytového zařízení pro nemocné Alzheimerovou chorobou pracují členové Společenství Androméda dobrovolně ve Velké Chmelištné už přes 10 let.

Za společenství nám vypráví Lenka Petříčková: „Výstavbě se věnujeme po svém zaměstnání a převážně vše doposud financujeme z vlastních soukromých prostředků. Přijedeme v pátek z práce a nastupujeme na stavební práce a na vaření, protože se jídla rozvážejí i o víkendech.“

Začátky

Začátky ve Velké Chmelištné nebyly pro Andromédu vůbec lehké.

„Tady v této části sálu v přízemí, která byla přepažená, jsme prakticky bydleli tři a půl roku,“ ukazuje na místo u stěny ve velkém sále Lenka Petříčková a popisuje: „Nežli jsme koupili Velkou Chmelištnou projeli jsme předtím desítky jiných nemovitostí. Začali jsme totiž hledat nejprve pozemek v Praze. Pozvolna jsme se při hledání dostávali dále a dále od Prahy. Nechci říci, že objekt ve Velké Chmelištné nás ihned zaujal. Byl celý zarostlý, a tak jsme museli nejprve odstranit nálety, aby byl vůbec vidět. Je pravda, že Velká Chmelištná zvítězila jen proto, že jsme k tomuto objektu koupili i přilehlé pozemky.“

V roce 2007 podala Androméda žádost o výstavbu sanatoria sv. Kryštofa a sv. Josefa na ministerstvo práce a sociálních věcí. Žádost byla z důvodu nedostatku peněz zamítnuta.

„A tak jsme začali pracovat na nové studii pobytového zařízení Androméda. To je pracovní název. I když nám v našem záměru pomáhají některé společnosti, řeknu vám, že není mnoho firem na Rakovnicku, které by nám rozuměli a podporovali nás. Nicméně se nám zatím docela daří. Už nestojíme u prázdného stolu,“ konstatovala Lenka Petříčková.

Obrovské provize

Kdysi prý uvařili kafe a čaj a zvali pražské architekty, kteří nevěřili tomu, že Androméda nemá peníze, že se opravdu jedná o humanitární projekt. „A tak jsme se museli s řadou z nich rozloučit. Nosili například projekty rozpracované na osmdesát milionů a chtěli po nás deseti procentní provizi!“