Plést ozdoby ze slámy se kdysi naučil někde na dětském táboře. Pak už si na to léta nevzpomněl a dovednost oprášil až nyní. „To se nezapomíná. Vrátil jsem se k tomu kvůli Sympoziu Rous, abych také přišel s troškou do mlýna," vysvětloval Michal Vitner. Svoji dovednost hned předával několika zájemcům, takže i když bylo velké vedro, pod rukama dětí vznikaly vánoční ozdoby.

Samotné pletení už je jen taková třešnička na dortu. Ale ještě před tím se musí zajistit materiál. To znamená domluvit se s někým, kdo pěstuje žito, a vyrazit na jeho pole se srpem ještě před tím, než se do obilí zakousne kombajn. Pak se stébla musí ostříhat a oloupat. Před pletením se stébla na hodinu, dvě namáčejí ve vodě, aby změkla a nelámala se. Pak už to chce jen trpělivost a cvik.
Slámu bere Michal Vitner do ruky jen ve stodole U Faflíků. Ale kromě toho doma plete košíky z vrbových proutků. Naučil ho to děda. Dělá malé, větší i „přidavačky". „Pletou se podobně jako ze slámy. Dělám jich jen několik, tak pro známé nebo pro rodinu, i když by zájem o ně byl," popisoval Michal Vitner.

Materiál na košíky si tentokrát pěstuje sám na několika vrbách. Proutky se musí ostříhat, uvařit ve velkém hrnci a oloupat. Každý košík se začíná plést stejně, ať malý či velký. Záleží jen na síle proutků. Dál se pokračuje podle formy. Je to vlastně kovový kroužek. Jak je kroužek velký, podle toho se uplete koš.