Železniční muzeum v Lužné je místo, kde se setkává nostalgie historické techniky s tou dnešní, moderní. Koho z nás neokouzlí projíždějící parní lokomotiva nebo barevný malý motoráček stojící na koleji vedle ohromného moderního dieselmotorového kolosu lokomotivy.
Letošní turistická sezona v muzeu startuje tento víkend. Už zítra bude z pražského Masarykova nádraží vypraven v 8.44 hodin zvláštní vlak, v jehož čele bude elegantní parní třistapětačtyřka a který doveze své cestující přímo do Lužné. Cestou ještě zastaví například v Dejvicích, Kladně, Novém Strašecí…
Po jeho příjezdu okolo 11 hodiny bude slavnostně zahájena nová sezona muzea.
Také letos má muzeum nové atraktivní přírůstky. Je to třeba lokomotiva řady 534, kterou muzeum získalo z Depa Klatovy.
Mnozí si také rádi prohlédnou ve stanici Stochov prezidentskou čekárnu T. G. Masaryka. Proto bude z Lužné deset minut po poledni vypraven další zvláštní vlak, který sveze zájemce o prohlídku tohoto unikátu do Stochova a zpět. Komu se však z areálu nebude chtít, může využít alespoň projížďku muzejním motoráčkem řady M124 s poetickým názvem Komárek. Milovníci techniky zase nepohrdnou celou řadou skutečných lokomotiv a vagonů, které se milovníkům železnice podařilo do muzea získat a většinou i kompletně zrekonstruovat.
Železnice by nebyla železnicí, kdyby neexistovala i ve svém malém provedení, V Lužné budou modely železnice k vidění hned několikrát – od malinkých v muzejním stálém kolejišti s kompletní krajinou a systémem, až po větší a ještě větší zahradní železnici. Spřátelený německý Modellbaupark z Markkleebergu předvede právě jednu z nich, zahradní železnici taženou lokomotivou s vlastním parním pohonem a třeba Petr nevšímal z Prahy zase zavede diváky na slovenskou Čiernohorskou lesní železnici.
Sběratelé si mohou doplnit své sbírky z bohaté nabídky, další něco z upomínkových předmětů, k dobré náladě jistě přispěje i chutné občerstvení a hlavně všudepřítomná krasavice na kolejích.

Vznik původní výtopny Lužná – Lišany je spojen se zahájením provozu na trati Buštěhradské dráhy z Kladna do Chomutova a Rakovníka v roce 1871.
Původní výtopna byla vybudována naproti staniční budově jako remíza se dvěma stáními u které byla vystavěna administrativní budova, která sloužila současně jako vodárna. Tento objekt se zachoval dodnes, i když vodárenské nádrže již nejsou využity. Se stále rostoucí dopravou nepostačovala kapacita výtopny, především správkárenská, proto byla vystavěna výtopna nová již s halou na vyvazovací opravy a s točnou v prostorách současného depa. Přestavěná výtopna zanedlouho opět nedostačovala, tentokrát z provozního hlediska. Proto byla v roce 1924 předána do užívání nová výtopna s rozsáhlým areálem, rotundou, zauhlovacím zařízením a montážními halami. Svou kapacitou postačovala až do ukončení provozu depa.
S postupným slábnutím parního provozu klesaly provozní výkony depa i počty nasazovaných lokomotiv. Depo mělo stále větší význam správkárenský než provozní. V osmdesátých letech zde byla vystavěna velká hala pro provádění soustředěných oprav motorových lokomotiv, které bohužel ustoupilo několik původních objektů depa. Postupně se zde omezoval provoz tak, až byl v roce 1996 zastaven úplně.
Zejména v posledních letech provozu bylo depo stále častěji středem pozornosti příznivců železniční historie. Sama zeměpisná poloha depa a jeho nenásilné začlenění do okolní krajiny nabízela možnost pořádat zde rozličné akce spojené s jízdami parních lokomotiv, které zde využívaly technologická zařízení určená pro jejich provozování. Tato zařízení jsou stále v provozu a jsou součástí expozic nově vzniklého muzea.
Zdoj: ww.cd.cz/muzeum