Minimální hranice výměry chmele byla dosažena v roce 2013, a to zhruba 4319 hektarů. Od té doby každým rokem roste o 150 hektarů. V roce 2016 se chmel pěstoval už na 4775 hektarech (roku 1992 na 10 285 hektarech).

Chmelařům se daří zvyšovat výměru chmele, protože celosvětově po něm roste poptávka. Důvodů je několik.

Také čtěte: Stávka řidičů bude přesně za týden

„V letech 2010 a 2011 byl rekordní výnos, některé chmelnice se ani nesklízely, poptávka po chmelu klesla. Odběratelé počítali s tím, že se snad bude chmel dávat zadarmo. Proto v roce 2013 byla nejnižší výměra chmelnic. Ale v témže roce byla kvůli nedostatku srážek mizerná úroda. Zásoby chmele nikdo neměl, takže ho bylo nedostatek. Ten se podařil pokrýt až loni, kdy výnos 1,6 tuny z hektaru byl opravdu rekordní. Chmelaři takový výnos nepamatují," řekl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.

Podle něj je to zvláštní, chmelaři dělají podle bohatých zkušeností vše každý rok stejně, ale nakonec vždy o úrodě rozhodne počasí. „Chmelaři musí na vyšší poptávku reagovat a rozšiřovat výměry chmelnic, protože pokud chmel nedodáme my, dodá ho někdo jiný," zkonstatoval Hejda.

Několik čísel

  • na Rakovnicku bylo loni 1303 hektarů sklizňové plochy chmele, z toho 77 hektarů výsazu
  • na Žatecku 3622 hektarů, výsazu 271 hektarů
  • z toho bylo 3301 žateckého poloranného červeňáku
  • na Žatecku je 70 procent chmelnic starší 20 let a 5,5 procenta do pěti let
  • obec s největší výměrou chmelnic v ČR je Kněževes, má 139,6 hektarů

Zdroj: Chmelařská ročenka 2017

Proto i na Rakovnicku chmelaři stavěli nové chmelnice nebo vysazovali nové rostliny do stávajících konstrukcí. Například v Rakochmelu Kolešovice loni postavili osm hektarů nových konstrukcí, do kterých vysázeli nové rostliny. Na 30 hektarech dosazovali do starých konstrukcí. V Zem Investu Mutějovice vysázeli šest hektarů rostlin do stávajících konstrukcí. V Probiosu Kounov do pěti hektarů.

Postavit úplně novou chmelnici není vůbec jednoduché, zvlášť na pozemcích, kde nikdy před tím nestála. Pokud pěstitel pozemky vlastní, je to jednodušší. Ale pokud má pole v pronájmu, tak ne. Podle zákona vše, co na pozemku stojí, patří jeho majiteli.

„Když tam chmelař postaví chmelnici za své náklady a majitel pozemku pronájem zruší, je to špatné. To také velmi zkomplikovalo využití dotací, protože podmínkou jejich přiznání je využívat investici patnáct let. Proto musí mít chmelař pronajatou půdu alespoň na sedmnáct let," popisuje Luboš Hejda.

Nepřehlédněte: To byla ostuda, ucedil po prohře v Čáslavi Milan Klos

Rok až dva roky trvá, než je hotové výběrové řízení. Jednoduší je, postavit chmelnici tam, kde už někdy byla a je zapsaná v katastru. To už chmelař jen oznámí stavbu na stavebním úřadu a stavební řízení se nedělá.

Další otázkou jsou náklady na stavbu chmelnic. Ty se vrátí při příznivých přírodních podmínkách v průměru za patnáct let. Postavit hektar chmelnice stojí 600 až 900 tisíc korun. Osázet ho rostlinami i s prací a hnojením pak pěstitele zeleného zlata vyjde na 300 až 400 tisíc korun. To znamená, že chmelař dá zhruba milion korun do hektaru nové chmelnice.