Sedmi obcím v čele s městem Jesenice (dále pak obec Krty, Velečín, Petrohrad, Valeč, Pastuchovice a město Chyše) se především nelíbí postup státu při komunikaci o možném vybudování hlubinného úložiště. Podle starostů by se realizace úložiště dotkla i obyvatel žijících mimo katastrální území obcí, kde má úložiště vzniknout.

V dopise zdůrazňují, že v provozech povrchového areálu úložiště má být použité jaderné palivo z přepravních kontejnerů vyjmuto a přeloženo do kontejnerů ukládacích. „Prostory provozů, kde dochází k otevřené manipulaci s radioaktivními materiály, jsou jaderným zařízením s ochranným pásmem a kruhovými zónami havarijního plánování okolo jaderného zařízení. Na život obyvatel proto bude mít podstatně větší vliv vzdálenost míst osídlení od úložiště než tvar průzkumného území,“ napsali v otevřeném dopise ministryní.

A uvedli důvod. „Zkracující se vzdálenost logicky zvyšuje míru vlivu úložiště nejen při provozu a výstavbě. Už jen možnost, že lokalita bude pro úložiště vybrána, má za následek psychologické znehodnocení atraktivity regionu,“ zdůraznili starostové. „Občané našich obcí však nestojí odpovědným osobám ani za podání základních informací,“ stojí v dopise dále.

Český stát uvažuje o vybudování hlubinného úložiště v jedné z devíti vytipovaných lokalit – mezi nimi je i oblast Čertovka. Už v roce 2018 se přitom měl počet lokalit snížit na polovinu, jenže nakonec žádná rozhodnutí nepadla.

Podle dostupných informací by měl stát nejpozději do roku 2025 oznámit, kde hlubinné úložiště pro vyhořelé palivo z jaderných elektráren vznikne. Do dalších čtyřiceti let by pak mělo být úložiště vybudováno.