Počasí má na sklizeň negativní vliv. Zemědělci zkoušejí různé odrůdy

Na začátku celé akce se ujali slova odborníci z oboru zemědělství. Pořadatel, agronom a mimo jiné také předseda Okresní agrární komory Jaroslav Mikoláš hovořil o počasí a o jeho vlivu na loňskou i letošní úrodu. „Do poloviny května jsme byli na devětapadesáti procentech dlouhodobého normálu. Až po 20. květnu začalo pršet a to až tak, že za posledních dvacet dní napršelo v Chrašťanech 190 mililitrů srážek a v Lišanech o 90 mililitrů méně,“ shrnul letošní počasí Jaroslav Mikoláš. Reagoval tak na nepříznivé sucho, které dlouhodobě panovalo na našem území, a které vystřídaly prudké deště. Jaroslav Mikoláš také sdělil účastníkům akce výsledky sklizně jejich společnosti za minulý rok, která byla velmi ovlivněna loňskými tropickými vedry. „U obilovin jsme měli nejhorší výsledek za posledních 10 let, řepka také nejhorší výsledek za 10 let a mák byl nejhorší v celé historii,“ uvedl Jaroslav Mikoláš. Který zároveň dodal, že letošní sklizeň by se díky současnému počasí mohla uskutečnit až o deset dní dříve, než je běžné.

Nástrahy nebezpečného Dormenistánu v Brdech nejlíp zdolali studenti z Příbrami

Akce se zúčastnil také zástupce ministerstva zemědělství František Kůst. Ten zemědělcům připomněl možnost podání žádostí na kompenzaci škod vzniklých suchem, které se přijímají od 18. Června. Hovořil také o omezení přípravků na ochranu rostlin. „Naše ministerstvo se bude snažit o udělení výjimky, a to především pro plodinu cukrovku a plodinu mák. Uvidíme, jak to dopadne. Samozřejmě Česká republika hájí zájmy zemědělců v Evropské unii, ale stává se, že býváme přehlasováni většími státy,“ dodal František Kůst.

Dále se ujal slova například profesor České zemědělské univerzity v Praze Jan Vašák. Ten hovořil zejména o pěstování řepky, jejich výnosech u nás oproti jiným zemím v Evropě. Upozornil také na to, že v České republice, nebo v Německu pěstujeme řepku na mnohem větším území, než třeba na Slovensku, nebo v Rumunsku. Přesto tyto země měly v některých letech stejné, nebo srovnatelné výsledky. Hovořil o tom, že je třeba se nad touto situací zamyslet a hledat změny v pěstování některých rostlin. „Už před patnácti lety jsem říkal, že po roce 2020 u nás nastane sucho. Protože produkce rostlinných tuků roste 7krát rychleji, než přírůstek lidské populace,“ dodal Jan Vašák.

Polní den v Lišanech byl zaměřený především na pěstování řepky ozimé a pšenice ozimé. „Zemědělci se na tomto místě mohou jednoduše dozvědět, jaké nejlepší odrůdy lze v těchto podmínkách pěstovat, jakou agrotechniku používat a jakých výsledků leze dosáhnout. Jsou tady odrůdy, které jsou současné a odrůdy, které jsou nové, perspektivní,“ uvedl Jaroslav Mikoláš. Své zastoupení tu měla i technika na zpracování půdy. Pro zemědělce tu byly připraveny dva stoje s příslušenstvím, které si mohli prohlédnout a poslechnout si o nich základní informace. Polní den uspořádala společnost Lupofyt z Chrášťan, která se zabývá rostlinnou výrobou. Obhospodařovává 2 000 hektarů orné půdy a na zhruba 1 700 hektarech pěstují tržní rostliny.

Léto v pivovarském dvoře přivítali s Rakovničany také legendární Brutus