Ještě několik let poté, co se nad železniční tratí již formovala čtvrť Zátiší, byla tato ulice nezastavěná, první domy zde vyrostly až v roce 1904. Z většinou přízemních domků stojících v severní části ulice si svoje původní průčelí zachoval pouze dům čp. 452, naopak protější patrové domy si svoji historickou tvář uchovaly dodnes všechny, když původně sloužily jako byty pro železniční zaměstnance.

V jejich sousedství vyplnil mezeru s ulicí Ottovou blok dvoupatrových nájemných domů, které byly postaveny těsně po první světové válce rakovnickými staviteli Donátem, Majerem, Volrábem a Vopršalem.

Protější roh ulice zaplnil v roce 1929 dvoupatrový dům se skladišti, postavený Plzeňským obchodním družstvem. V současné době se zde nachází velkoobchod potravin.

Dodnes se dochovalo také čtyřdomí přezdívané jako Parlament, projektované v roce 1926 architektem Jaroslavem Rösslerem. V době svého vzniku zahrnovalo celkem 43 bytů a náklady na stavbu se tehdy vyšplhaly na půldruhého milionu korun.

Známý kladenský architekt o něco později projektoval i protější Živnodům. V těsném sousedství parlamentu vznikl na konci padesátých let další vícepatrový bytový dům čp. 1681 83. Protější, tedy jihovýchodní část ulice zůstala až do dnešních dnů stále nezastavěná.